Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

STŘEVNÍ PARAZITI

Střevní paraziti jsou paraziti, kteří nejsou sami o sobě životaschopní, dokážou přežít a rozmnožovat se výlučně jen díky hostiteli (člověk anebo zvíře). Parazitní onemocnění v organismu člověka způsobují střevní paraziti, anebo jejich larvy. Onemocnění se šíří infekcí, často bývá úplně nepozorovatelné, ale v organismu postupně způsobuje poruchy.

 

Nejnebezpečnější formou infekce u člověka je, když střevní paraziti a jimi způsobená infekce zůstanou bez příznaků, a tak vznikne onemocnění vyvolané nedostatkem živin. Střevní paraziti se živí živinami z lidského organismu. Až když se kvůli nemoci způsobené střevními parazity vyskytnou další příznaky onemocnění, je možné zjistit infekci a může být včas zahájena vhodná léčba, aby se z těla odstranili střevní paraziti a jejich vajíčka. Některé larvy střevních parazitů se mohou dostat do různých tkání těla, přičemž se mohou vytvořit zánětlivá ložiska, protože imunitní systém považuje larvy za cizí organismy. Důsledkem přítomnosti střevních parazitů a parazitů v těle mohou být i některé alergické reakce imunitního systému.

 

Roup dětský (Enterobius vermicularis)

Roup dětský patří mezi nejčastěji se vyskytující střevní parazity v lidském organismu. Je rozšířený na celém světě. Střevní paraziti se nacházejí zejména v organismu dětí a nejvíce se rozšiřují právě v dětské komunitě.

Infekce může snadno nastat polknutím larev, k čemuž může dojít kdekoliv z okolí nakaženého člověka. Larvy se mohou nacházet na pokožce, pod nehty, v ložním prádle, na šatech, ale také v prachu. Larvy střevních parazitů se vyvinou ve dvanáctníku, odkud migrují do tlustého střeva. Dospělí střevní paraziti jsou přibližně 1 cm dlouzí, tencí, připomínající bílou nit. Roup dětský ukládá svá vajíčka do perianální oblasti (v oblasti konečníku). To způsobuje nejcharakterističtější příznak onemocnění – svědění v oblasti konečníku. U dětí se vyskytuje poměrně často, a protože děti věnují hygieně malou pozornost, vajíčka se tak snadno dostanou zpět do úst, čímž mohou organismus znovu nakazit. Komplikací způsobenou infekcí může být chronický zánět slepého střeva, v případě děvčat sekundární infekce pochvy. Dvě třetiny z obětí infikovaných střevními parazity nevědí o své nákaze, kterou způsobili střevní paraziti, protože často kromě příznaků, jako jsou neklid, podrážděnost a únava, jiné příznaky nepociťují.

Roup dětský (Enterobius vermicularis) nebo Hlístice Enterobius vermicularis (předtím Oxyuris vermicularis) taktéž nazývaná roup lidský. (Dospělé samičky: 8 až 13 mm, dospělí samečci: 2 až 5 mm.). Roupy dětské parazitují jedině na člověku. Druhý druh, Enterobius gregorii, bol opsán a zaznamenán v Evropě, Africe a Asii. E. gregorii je identický s E. vermicularis, co se týká tvarosloví, životního cyklu, klinické prezentace a léčby.

Vajíčka jsou uložena okolo řitního otvoru. Vlastní nákaza vzniká přenosem infikovaných vajíček do úst, způsobené nedodržováním hygieny rukou (mytí rukou po toaletě, respektive u dětí – škrábání v oblasti řitního otvoru, v důsledku svědění). K nákaze z osoby na osobu dochází kontaktem s oblečením nebo ložním prádlem infikované osoby. Roupem dětským je možné se nakazit i v prostředí, které je kontaminované vajíčky (např. závěsy, koberce). Některá malá vajíčka se mohou přenášet i vzdušnou cestou, respektive vdechnutím. Tyto jsou následně spolknuty a dále se vyvíjejí. Vajíčka se vyvinou v larvy, které se vylíhnou v tenkém střevě a dospělí červi se zahnízdí v tlustém střevě. Časový interval vývinu – od přijetí infikovaných vajíček v potravě až po kladení vajíček už vyvinutého dospělého červa je zhruba jeden měsíc. Průměrná délka jejich života je okolo dvou měsíců. Oplodněné samičky migrují v noci ven z konečníku. Vajíčka se vyvíjejí v larvách a stávají se infekčními už po čtyřech až šesti hodinách (za příznivých podmínek). Retroinfekce, nebo migrace nově vylíhnutých larev z okolí řitního otvoru až do konečníku může nastat, ale přesné časté opakování není známo.

Geografický výskyt: Celosvětový, infekce jsou frekventovanější ve školách, ať už mateřských nebo základních, v přeplněných podmínkách. Hlístice se objevují častěji v zemích s mírným podnebím, viz: tropické země. Nejobsáhlejší nákaza tímto parazitem byla zaznamenána v USA (odhadem bylo infikovaných 40 milionů lidí).

 

Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura)

Druhým nejčastějším střevním parazitem je tenkohlavec lidský. Infekce zapříčiněná tenkohlavcem lidským se vyskytuje obvykle bez příznaků, proto je velmi těžké přesně určit nakažené jedince.

Dospělí střevní paraziti tohoto typu jsou 3 – 5 cm dlouzí. K infekci tenkohlavcem lidským dochází i přes ústa – kontaminovaným jídlem anebo nápojem, popřípadě kontaminovanou půdou. Larvy se vylíhnou v tenkém střevě a dospělí červi se uhnízdí v tlustém střevě. Dospělá samička uloží vajíčka, která se vylučují se stolicí, a po pětitýdenním uhnízdění se v teplé půdě vylíhnou. K infekci dochází v první řadě tam, kde osobní hygiena není dostatečná. Infekce je ve většině z případů bez příznaků, proto je tenkohlavec lidský schopný zůstat skrytý velmi dlouho. Tenkohlavec lidský v nejhorším případě způsobuje pouze bolesti břicha, průjem anebo nevolnost. Vážnější komplikace této infekce se vyskytují výlučně jen v tropických oblastech. Ve vážných případech může dojít ke chronickému krvavému průjmu, anebo k anémii.

Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) – Hlístice Trichuris trichiura, taktéž nazývaná „lidský bičíkovec“. Dospělá samička měří zhruba 35 – 50 mm, a dospělý sameček okolo 30 – 45 mm. Vajíčka se vylučují stolicí. V půdě vajíčka přecházejí vývojem dvojbuňkového stadia, buňky se dělí, a dále se z nich vyvinou embrya; vajíčka se stanou přenosnými v průběhu 15 až 30 dní. Po infikování (ruce, které přišly do kontaktu s kontaminovanou půdou, nebo kontaminovaným jídlem) se vajíčka zahnízdí v tenkém střevě, uvolní larvy, které dospívají a vyvinou se v dospělé paraziti v tlustém střevě. Dospělí červi (přibližně 4 cm délky) žijí ve slepém střevě a vzestupném tlustém střevě. Dospělí červi se v této oblasti uhnízdí ve sliznici. Dospělé samičky nakladou vajíčka 60 až 70 dní po nákaze. Dospělé samičky uvolní ve slepém střevě zhruba 3.000 až 20.000 vajíček denně. Délka života dospělých červů je zhruba jeden rok.

Geografický výskyt: Tenkohlavec lidský je třetí nejrozšířenější lidský bičíkovec. Vyskytuje se celosvětově, nákazy jsou častější v tropických oblastech s nízkými hygienickými návyky, hlavně mezi dětmi. Odhaduje se, že je infikovaných zhruba 800 milionů lidí na světě. Trichuriasis se vyskytuje jižně USA.

 

Měchovec (Ancylostoma duodenale)

Mezi lidské měchovce spadají dva druhy hlístic, Ancylostoma duodenale a Necator americanus. (Dospělé samičky dorůstají délky 10 až 13 mm (A. duodenale), 9 až 11 mm (N. americanus); dospělí samečci 8 až 11 mm (A. duodenale), 7 až 9mm (N. americanus). Méně početná skupina měchovců, která infikuje zvířata, se může stát vnitřním parazitem člověka (A. ceylanicum), nebo může proniknout lidskou pokožkou (zavrtáním larev v pokožce), které se ale následně nevyvíjejí. (A. braziliense, Uncinaria stenocephala).

Vajíčka opouštějí tělo nositele výkaly. Při příznivých podmínkách (vlhkost, teplo, chlad) se larvy vylíhnou za jeden až dva dny v půdě, nebo ve výkalech, po pěti až deseti dnech (a dvou „svlékání“) se stanou larvami, které jsou schopny přenést nákazu. Tyto larvy mohou přežít 3 až 4 týdny v příznivých přírodních podmínkách. Do kontaktu s lidským hostitelem přijdou tak, že larvy proniknou pokožkou člověka – provrtají se). Žilami se dostanou do krevního řečiště až k srdci a plicím. Proniknou k plicním alveolám, následně se dostanou od bronchiálního stromu až k hltanu a hostitel je jednoduše spolkne. Larvy se dostanou až do tenkého střeva, kde zůstanou po dobu potřebnou k jejich vývinu na dospělé jedince. Dospělí jedinci žijí v útrobách tenkého střeva, přichyceni ke stěně tenkého střeva a následně se živí krví svého hostitele – člověka. Většina těchto parazitů se z těla vyloučí během 1 – 2 let, avšak rekordy jejich parazitování v organismu mohou dosáhnout i více let.

Některé larvy A. duodenale, které proniknou lidskou pokožkou, jsou nečinné (ať už ve střevě nebo svalovině). Kromě toho, k nákaze parazitem A. duodenale může dojít i orálně (ústním otvorem). Avšak N. americanus vyžaduje migraci.

Geografický výskyt: Druhou nejčastější nákazou je škrkavková nákaza (až po ascariasis). Celosvětový výskyt -nejčastěji na územích s vlhkými, teplými klimatickými podmínkami. Oba paraziti, N. americanus a A. duodendale se objevují v Africe, Asii a na celém americkém kontinentu. Necator americanus dominuje více v Americe a Austrálii, zatím co jako jediný A. duodenale se objevuje ve středovýchodní a severní Africe a jižní Evropě.

 

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Škrkavka dětská patří mezi střevní parazity. Dospělí jedinci mohou dosáhnout délky až 25 cm. Infekce způsobená škrkavkou dětskou zůstává rovněž často skrytá. Jejími příznaky jsou nejčastěji únava a kašel, které se obvykle připisují jiným příčinám.

V případě onemocnění způsobené škrkavkou dětskou se vajíčka střevních parazitů dostanou do organismu konzumací nemyté zeleniny a ovoce. Larvy se uhnízdí a vylíhnou ve sliznici tenkého střeva a proniknou střevní stěnou. Krevním a lymfatickým oběhem se dostanou až do plic, čímž způsobují kašel. Při kašlání se vytvoří zelený sliz, tzv. chrchel, který je příčinou toho, že po jeho polknutí se škrkavka dětská znovu dostává zpět do střev. Vajíčka střevních parazitů se vylučují se stolicí. Nejčastějším zdrojem infekce jsou nakažené lidské výkaly. Ve vážných případech může škrkavka dětská způsobit vznik zánětlivých ložisek v těle, nejčastěji zapříčiňuje také zánět plic. Ve většině případů však pacient zůstává bez příznaků, anebo příznaky jsou natolik mírné, že si vůbec neuvědomuje možnost nákazy střevními parazity. Častými příznaky mohou být ještě nadmutí břicha, bolesti břicha, průjem, svědění nosu anebo konečníku, anebo jiné alergické příznaky.

Ascaris lumbricoides je největší škrkavka, parazit v lidském střevě. Nezralí i dospělí paraziti A. lumbricoides se šíří infikovanou stolicí. Dospělí jedinci dosahují délky 15 – 30 cm, o průměru 0.3 – 0.8 cm a mají břišně obloukovitý bičík; dospělé samičky měří 20 – 30cm, o průměru 0.5 cm.

Dospělí parazité žijí v dutině tenkého střeva. Dospělá samička je schopna vyprodukovat přibližně 200.000 vajíček denně, která se následně vylučují výkaly (stolicí). Neoplodněná vajíčka mohou projít trávicím traktem, aniž by přenášela nákazu. Avšak oplodněná vajíčka se vyvinou v embrya a jsou nositeli nákazy už po 18 dnech, až po období několika týdnů, to vše závisí na momentálních přírodních podmínkách (optimální vlhkost, teplo, půda ve stínu). Po požití těchto vajíček, se larvy zahnízdí ve sliznici tenkého střeva, proniknou sliznicí, a putují krevním řečištěm až k plícím. Larvy zde pokračují ve svém vývinu (10 až 14 dní), proniknou stěnami alveol, k bronchiálnímu stromu (plíce, průdušky, průdušinky) a následně jsou spolknuty. Než doputují do tenkého střeva, je ukončen jejich vývin v dospělé červi. Trvá to asi 2 – 3 měsíce , než se z oplodněných vajíček vyvine dospělý červ, který potom sám klade vajíčka. Dospělí červi žijí 1 až 2 roky.

Geografický výskyt: Nejčastější škrkavková nákaza. Celosvětový výskyt. Největší výskyt je v tropických a subtropických zemích a územích s nedostatečnými hygienickými návyky. Vyskytuje se i v periferních oblastech jihovýchodu USA.

 

Všudypřítomné škrkavky – Askaris

Škrkavky jsou jedním z největších oblých červů. Během 2,5 – 3 měsíců dosahuje samice délky 24 – 25 cm. Má kónicky prodloužený konec se dvěma kruhovými přísavkami na vnitřní straně těla. Samci dosahují velikosti 15 – 25 cm. Oplodněná vajíčka oválného tvaru mají velikost 0,04 – 0,05 mm. Nezávisle na samcích samice klade každý den v tenkém střevě až 200 000 vajíček, ať už oplozených, nebo neoplozených. Vajíčka se dostanou do půdy spolu s výkaly člověka. V půdě vajíčka vydrží 10 a více let. Při vyšší vlhkosti v nich dozrávají larvičky do stadia invazivnosti (schopnosti napadnout člověka a vyvíjet se v něm). Představuje to časový úsek od 24 dní do několika měsíců.

Onemocnění způsobené škrkavkami, se nazývá askaridóza. Průměrný počet onemocnění askaridózou na Zemi představuje ročně 100 miliónů případů za rok. Základní způsob infekce škrkavkami je fekálně-orální.

Nakazíme se pojídáním znečištěného ovoce a zeleniny, nemytýma rukama, některé případy přenosu vajíček askarid na potravu jsou způsobeny mouchami. Odhady WHO hovoří asi o 1 miliardě nakažených lidí ročně.
 

Životní cyklus škrkavek

V souladu s klasickými představami invazivní larvička se v žaludku, nejpozději ve střevě, osvobodí od vaječných obalů a pomocí orgánů ústního otvoru, podobným zubům, se prokouše stěnou střeva a započne složitou migraci. Ze střevních žil se larvičky dostanou do vrátné žíly, a přes ni do jater. Z jaterních žil se dostanou s tokem krve do spodní duté žíly a odtud do pravé poloviny srdce. Ze srdce do plicní artérie a do kapilár plic, kde aktivně poškozují stěny kapilár a tak se dostanou do alveol a bronchiol. Vlivem pohybu plicní tkáně a vlastním aktivním pohybem se larvičky dostanou do trachey. Přes ni migrují (většinou v noci) do hltanu a dostanou se do ústní dutiny, odkud je část vyplivnuta se slinami a hyne na vzduchu. Ostatní jsou spolknuty se slinami a znova se dostanou do střeva. Tato larvička dospívá. Naráz může migrovat jedna, ale i několik larev. Délka života v lidském organismu je většinou okolo jednoho roku. V důsledku opakovaných reinfekcí může nákaza trvat léta. Už 8 hodin po infekci se larvičky dostanou do jater. Maximum se jich tam shromáždí do 4 dnů. Do plic se larvičky dostávají postupně. Některé pronikají přes cévy hned po nákaze, největší množství se jich tam dostane do 7 dnů. V závislosti na jejich množství mohou spotřebovat až 0,5 litrů krve za den. K tomu připočtěte jejich metabolity. Během migrace se larvičky několikrát svlékají a usilovně rostou.

 

Důsledky nákazy škrkavkami

Klinické projevy askaridózy jsou rozmanité, od asymptomatických forem po vážné až smrtelné případy. V první migrační fázi larviček se mohou objevit symptomy pneumonie (Lofflerův syndrom), zápal srdečního svalu nebo osrdečníku, zánět jater, zánět slinivky a jiných orgánů.

 

Škrkavky ve střevě

Způsobují poruchy metabolismu a nervového systému!

 

Lofflerův syndrom

V roce 1932 popsal Loffler plicní infiltráty, viditelné i na rentgenu, způsobené migrací škrkavek, s vysokou eosinofilií = nárůstem speciálních bílých krvinek. V roce 1936 popsal eosinofilní infiltrát srdce.

 

Askaridy v nosohltanu a dýchacích orgánech

Škrkavky migrují po lidském organismu a prochází přes hltan, kde se zanoří do lymfatických uzlinek kolem hlavního lymfatického okruhu (Valdeyerův okruh).

 

Kudy se larvy škrkavek ubírají:

-    lymfatické žlázy, slinné žlázy, hltan, hrtan, a podél sluchovodů do dutiny středního ucha

-    otvůrky v nosní skořepině do mozku

-    přes nosohltanové otvory do vnitřního ucha a přes otvory v pyramidách do velkého mozku.

 

Valdeyerův okruh hraje závažnou roli v imunitním systému. Pokud se u dětí objeví slintání, hlavně nekontrolované slinění v noci, a vytvářejí se nánosy v koutcích nebo bílý povlak na rtech, v takových případech se k larvičkám askarid přidávají ještě kvasinky, zvláště Candida oris. Při déletrvající nákaze dochází k atrofii slinných žláz, jsou narušeny receptory chuti, narušen je proces trávení, snižuje se chuť k jídlu nebo naopak sílí pocit hladu. Larvičky škrkavek čas od času aktivují svoji činnost. Děje se tak většinou v období jara a na podzim za úplňku, v období magnetických bouřek. Lidé hůře spí, jsou podráždění a přecitlivělí. Může se objevit zvýšené chrápání, sténání ze snu, skřípot zubů. Pokud se larvičky škrkavek dostanou do nosní dutiny a do vedlejších dutin nosních, mohou vyvolat jak akutní, tak chronické záněty sliznic, a ve spolupráci s plísněmi vytvářet cysty, adenomy a polypy.

 

Doktorka Jelisejevová jako oftalmolog ví, jak je nebezpečná infekce ve vedlejších dutinách nosních, neboť odtud se může dostat infekce do oka. Proto nikdy neprovádíme operace oka bez předchozího důkladného vyšetření vedlejších dutin nosních.

 

Jak je známo, na bočních stěnách nosohltanu jsou z obou stran otvory, vedoucí do Eustachovy trubice. Ta spojuje hltan se středním uchem. Umožňuje vyrovnávat tlak v uchu v souladu s atmosférickým tlakem. Takto se mohou larvičky dostat do prostoru středního ucha – pravého, levého, nebo do obou. Následuje zhoršení sluchu, tinnitus, točení hlavy, ,,mořská nemoc“, může se objevit i Meniérův syndrom – závratě, doprovázené chvilkovými výpadky paměti.

 

Někteří pacienti odmítají souvislost mezi ztrátou sluchu, šuměním nebo zvoněním v uchu, a zažíváním. Také si nedávají do souvislosti zlepšení sluchu po léčebné hladovce. Když přestaneme krmit hlísty, sníží se množství jejich metabolitů a sluch se lepší. Ale krátké hladovky nestačí. Když se pak vrátíme k jídlu, vrátí se i symptomy.

 

Plicní projevy škrkavek

Pravý důvod postižení plic bývá často nerozpoznán a zaměňován s chřipkou, pneumonií, bronchitidou a dokonce s tuberkulózou. Na jaře a na podzim, kdy více prší, smyv půdy přináší více parazitů do řek. Celková vyšší vlhkost umožňuje rychlejší vývoj vajíček parazitů a zvyšuje stupeň invazivnosti.

Vajíčka a vylíhlé larvičky se do nás dostanou s vodou, stravou, z rostlin. To vysvětluje, proč se na jaře a na podzim se cítíme více oslabení, unavení, jsme náchylnější k respiračním chorobám více než v jiné části roku. Při napadení plic škrkavkami vznikají akutní bronchitidy, pneumonie, a různé kožní projevy typu pupínků, hrubší svědivé kůže a jiných vyrážek. Je to provázeno zvýšenou teplotou, spíše subfebrilií (trvale mírně zvýšená teplota), ale někdy i vysokými teplotami. Pacient trpí suchým kašlem, astmatickou bronchitidou a suchým sípavým chrapotem. Plicní formy askaridózy, pokud nejsou léčeny, mohou přejít do chronického onemocnění se sezónním zhoršením, a skončit jako těžké formy bronchiálního astmatu. Pacient je postaven před bezvýchodné trápení, končí závislý na lécích, které musí brát do smrti, a někdy je odeslán dokonce do invalidního důchodu.

 

Proniknutí škrkavek do dalších orgánů

Jako výsledek proniknutí larviček škrkavek do dalších orgánů-srdce, játra, v nich dochází k drobným výronům krve (hemorragie) a projevují se známky zánětu (eosinofilní infiltráty). Škrkavky mohou také pronikat do jaterních vývodů, žlučovodů, do slinivky. V tenkém střevě se spojují v klubka, což vyvolává neprůchodnost střev. Častěji se s tím setkáme u dětí. Larvičky škrkavek žijí v uvedených orgánech celý lidský život, intoxikují je svými metabolity, poškozují je i mechanicky. Pokud jsou zaneseny žlučovody a jaterní cesty, játra jsou oslabená a nemohou odvádět toxické látky přirozenou cestou. Ty potom odcházejí ven kůží, objevují se alergie, svědivé vyrážky, podkožní otoky ,,neznámého“ původu, kožní projevy v nejrůznějších variantách, od suchého ekzému do hnisavých procesů.

Takovým způsobem mohou paraziti vyvolat celé spektrum různých onemocnění. Pro nemocného začíná epopej cestování z ordinace do ordinace. Ale snaha léčit symptomy – a ne příčinu – pomáhá jen málo.

Bílým místem v parazitologii zůstává otázka, zda se mohou larvy parazitů v našich orgánech vyvíjet do dospělosti. Lékaři i parazitologové chápou závažnost této otázky, ale seriózní experimenty na lidech provádět nemůžeme a na zvířatech nemůžeme kontrolovat symptomy. Nenašla jsem nic v odborné literatuře ani z parazitologie, ani z patologie. Ve vzpomínané knize od P. Donalda ,,Irisdiagnostika“ se píše, že patologové při pitvě velmi často nalézají zralé formy parazitů v různých orgánech lidského těla, včetně mozku. Léčebná praxe, klinické obrazy nemocí a výzkumy mikrobiologů a patologů dokazují, že v našich orgánech u některých typů helmintů dochází k vývoji larev až do dospělosti.

 

Škrkavky v hlavním mozku

Ve vědeckých pojednáních zahraničních autorů se hovoří o možnosti napadení hlavního mozku škrkavkami, konečné potvrzení toho, co jsem nalézala u svých pacientů, jsem dostala až v práci Dr. H. R. Clarkové. Ta na základě mnohaletých výzkumů objevila speciální formu škrkavek Ascaris megalocephalon. Klinické projevy napadení mozku askaridami mohou být rozmanité v závislosti na lokalizaci larev. Pokud jsou v plenách, rozvíjí se meningoencefalitida s migrenózními bolestmi hlavy. Jsou–li lokalizovány v brázdách v některých částech šedé kůry, vytvářejí se granulomy.

Nakonec se objevují symptomy otoku mozku: ztráty vědomí, epileptické záchvaty, křeče. Pokud je granulom lokalizován v blízkosti očního nebo zrakového nervu, vyvolává oslabení zraku a poruchy sluchu až hluchotu. Onemocnění způsobené škrkavkami, se nazývá askaridóza. Průměrný počet onemocnění askaridózou na Zemi představuje ročně 100 miliónů případů za rok. Základní způsob infekce škrkavkami je fekálně-orální.

 

Čím se nejčastěji nakazíme?

Nakazíme se pojídáním znečištěného ovoce a zeleniny, nemytýma rukama, některé případy přenosu vajíček askarid na potravu jsou způsobeny mouchami. Odhady WHO hovoří asi o 1 miliardě nakažených lidí ročně!

 

Tasemnice bezbranná (Taenia saginata, Taenia solium)

Tasemnice patří mezi nejstarší a nejznámější střevní parazity. Může dosahovat rekordní délky – až 9 metrů.

Dva nejběžnější typy tasemnic jsou tasemnice dlouhá (Taenia saginata) a tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium). Oba typy tasemnic se objevují po konzumaci syrového anebo nedostatečně tepelně upraveného masa. Vajíčka tasemnice dlouhé se usazují v tenkém střevě. Dospělí červi se vyvinou za tři měsíce. Poslední články těla jsou naplněné vajíčky, která se jednotlivě uvolňují a vylučují stolicí. Larvy tasemnice dlouhočlenné mají schopnost „prožírat se” přes sliznici střeva do krve, která je dopraví do svalů a do mozku, kde se usadí. Navzdory závažnosti onemocnění střevní paraziti nemusí okamžitě způsobovat příznaky, zůstanou tedy dlouhou dobu nepozorovatelní. Střevní paraziti usazení ve svalech způsobují bolesti svalů, střevní paraziti usazení v mozku mohou způsobit dokonce epileptické záchvaty. V mozku usazení střevní paraziti bývají odhaleni při rentgenovém anebo CT (počítačová termografie) vyšetření. Přesná diagnóza může být stanovená až na základě těchto vyšetření.

Tasemnice (Taenia saginata a Taenia solium) – Taenia saginata (tasemnice bezbranná) a Taenia solium (tasemnice dlouhočlenná).  T. saginata může dosáhnout délky 9 metrů, zatím co T. solium až délky 6 metrů. Taeniasis, střevní onemocnění způsobené tasemnicí se objevuje po konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného rozmrazeného masa. T. solium může taktéž vyvolat onemocnění cysticercosis.

Lidé jsou jedinými konečnými hostiteli pro Taenia saginata a Taenia solium. Vajíčka a oplodněné tasemnice se přenášejí výkaly; ve vnějším prostředí mohou vajíčka tasemnice přežít několik dní až měsíců. Skot (T. saginata) a prasata (T.solium) se nakazí přijímáním potravy infikované vajíčky nebo oplodněnými tasemnicemi. Ve střevě zvířete se zárodky zahnízdí, proniknou střevní stěnou a migrují do příčně pruhovaných svalů, kde se vyvinou tkz. cystikerkus. Cystikerkus může ve zvířeti parazitovat i několik let. Lidé se infikují přijetím syrové nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. V lidském střevě se cystikerkus vyvíjí déle jak dva měsíce, než se vyvine v dospělého parazita, který zde může přežívat i několik let. Dospělé tasemnice se přichytí na stěně tenkého střeva pomocí své hlavy, nazývané scolexem a v tenkém střevě nadále zůstávají. Délka dospělých parazitů je obyčejně 5m a méně, T. saginata (může dosahovat délky 25m) T. solium 2  -7 metrů. Dospělí paraziti produkují tzv. proglotidy, články tasemnice, které se v dospělosti oddělí od tasemnice a migrují k řitnímu otvoru – konečníku a vyloučí se stolicí (přibližně 6krát denně). Dospělí paraziti T. saginata mají obyčejně 1.000 až 2.000 proglotidů, zatím co dospělí paraziti T. solium mají v průměru 1.000 proglotidů. Články tasemnice, které obsahují zralá vajíčka, se uvolní a vyloučí stolicí. T. saginata může uvolnit až 100.000 a T. solium 50.000 vajíček.

Geografický výskyt: Oba druhy se vyskytují celosvětově. Výskyt Taenia solium převažuje v chudých zemích, kde lidé žijí v úzkém kontaktu s prasaty a konzumují nedostatečně tepelně upravené vepřové maso a velice zřídka v zemích obývaných muslimy.

 

 

Další střevní paraziti

Výše uvedení střevní paraziti jsou typy parazitů, kteří se vyskytují nejčastěji. Známe ještě střevní parazity, které rozšiřují naše oblíbená domácí zvířata, jakož i jiné, méně často se vyskytující druhy střevních parazitů.

 

Střevní paraziti a jimi způsobená infekce – prevence a léčba

Střevní paraziti a jimi způsobené infekce jsou pro nás hrozbou i v případě, že se chováme obezřetně, ovšem intenzivní prevencí lze pravděpodobnost nákazy významně snížit.

Prioritou číslo jedna při prevenci je osobní hygiena na nejvyšší úrovni, kterou bychom co nejdříve měli vštěpit našim dětem. Nejdůležitější je důkladné umývání rukou po toaletě, vzhledem k tomu, že střevní paraziti infikují hlavně tímto způsobem.

Pokud se už střevní paraziti anebo parazit dostali do těla, prevence už nestačí. Organismus se dokáže zbavit parazitů pouze tak, že se odstraní červi. Při tom pomáhá očista střeva pomocí výrobku nazvaného Program Clean Inside. Léčba v sobě zahrnuje užívání kapslí s názvem Parasic. Parasic je stoprocentně přírodní produkt, který zničí parazity, a pomáhá odstranit střevní parazity a jejich vajíčka z těla.

 

 

Paraziti a červi

Schistosomoza (Schistosoma mansoni)

Schistosomoza je onemocnění způsobované motolicemi různých druhů. Existují tři hlavní druhy, které se mohou stát paraziti v lidském těle a to: Schistosoma haematobium (močová schistosomoza), S. japonicum, and S. mansoni (střevní schistosomoza). Dva další druhy, které jsou geograficky více lokalizované, jsou S. mekongi and S. intercalatum. Kromě toho, další druhy schystosomů, kteří jsou paraziti ptáků a savců, mohou zapříčinit cerkariální dermatitidu u člověka.

Vajíčka se uvolňují výkaly nebo močí. Při příznivých podmínkách se z vajíček uvolňují miracidia, které plovou a pronikají tkanivem určitého druhu plže. Miracicium se mění ve dvou stadiích na nepohyblivou, ale rostoucí sporocystu. V sporocystě se z každé zárodečné buňky vyvine zárodek nové generace – redie. Z redií se vyvinou cerkarie.

Cerkarie se uvolní z plže a ve vodě se stanou paraziti jejich hostitele – člověka. Mají už vyvinutý vidlicovitý bičík, mění se na schistosomulum. Schistosomulum migruje několika tkanivy a dostává se do žil. Dospělí červi přebývají v mesenterických žilách na vícero místech, což je specifikem každého druhu. Například, S. japonicum se může vyskytovat ve větších mesenterických žilách, v dutině tenkého střeva a S. mansoni se vyskytuje spíše ve větších mesenterických žilách, v dutině tlustého střeva. Avšak oba druhy se mohou vyskytovat na místě, na kterém se obyčejně vyskytují, ale jsou schopni pohybu, což značí, že není vyloučeno, že se jmenovaný druh zdržuje jen na jednom místě. S. haematobium se nejčastěji vyskytuje v útrobách pletence močového měchýře, ale taktéž se může vyskytovat v rektálních žilkách. Samičky dosahují délky (7 až 20 mm; samečci jsou kratší) kladou vajíčka v malých žilkách v okolí močového měchýře. Vajíčka se postupně posouvají ke střevnímu traktu (S. mansoni a S. japonicum) a k močovému měchýři a močovodům (S. haematobium)a jsou jednotlivě, částečně odplavovány výkaly nebo močí. Onemocnění S. mansoni and S. japonicum schistosomiasis zahrnují: Horečka Katayama, hepatální perisinusoidální granulomy, Simmersova periportální fibróza, portální hypertenze, občasné embolizující granulomy v mozku a míše. Onemocnění S. haematobium schistosomias zahrňují: hematuria, zjizvení, zvápenatění, skvamocelulární karcinom, občasné embolizující granulomy v mozku a míše.

Pro nákazu s schistosmami je potřebný lidský kontakt. Různé druhy zvířat, ako například psi, hlodavci, prasata, koně, kozy jsou rezervoáry S. japonicum a psi S. mekongi.

Geografický výskyt: Schistosomoza se vyskytuje v částech Jižní Ameriky, Karibiku, Afriky a Středním východě; S. haematobium se vyskytuje v Africe a Středním východě a S. japonicum na Dalekém východě. Schistosomoza mekongi a S. intercalatum se vyskytují hlavně v severovýchodní Asii a jednotlivě ve střední a západní Africe.

 

Některé homeopatické léky na střevní parazity:

ACONITUM NAPELLUS – Žaludek: Zvracení, se strachem, horkostí, silným pocením a hojným močením. Žízeň na studenou vodu. Všechno kromě vody chutná hořce. Intenzívní žízeň. Pije, zvrací a tvrdí, že umírá. Zvracení, se žlučí, hlenem a krví, zelenavé. Tlak v žaludku s dusností. Hematemeza. Pálení ze žaludku do jícnu. Břicho: Horké, napjaté, peritoneální. Citlivé na dotek. Kolika, žádná poloha nepřináší úlevu. Břišní potíže se zlepšují po horké polévce. Pálení kolem pupku. Konečník: Bolest s nočním svěděním a bodáním v řiti. Časté, drobné stolice s tenezmy: zelené, jako nasekané natě. Bílá stolice s červenou močí. Choleriformní stolice s kolapsem, úzkostí, neklidem. Krvácející hemoroidy (Hamam.). Vodnatý průjem u dětí. Naříkají a stěžují si, nespí a jsou neklidné.

ACONITUM LYCOCTONUM – Zduření žláz, Hodgkinova choroba. Průjem po vepřovém mase. Svědění nosu, očí, řiti a vulvy. Kůže na nose rozpraskaná, chuť po krvi. V léčitelství se používá jako Oměj šalamounek, má podobné účinky. Nálev proti parazitům.

ALLIUM CEPA – Žaludek: Vlčí hlad. Bolest v oblasti vrátníku. Žízeň. Krkání. Nevolnost. Břicho: Škroukání, škrundání s páchnoucími plyny. Bolest v levém podžebří. Kolika vsedě, při přecházení. Konečník: Průjem s velmi páchnoucími plyny. Bodání v konečníku, svědění a ragády řiti. Žahavé teplo v konečníku. Močení: Pocit ochablosti a měchýři a močové trubici. Zvýšená tvorba moče při rýmě. Moč je červená, tlak a pálení v močové trubici. Léčitelství: Výplachy, jako nálev nebo tinktura proti vyhnání parazitů z těla.

ALLIUM SATIVUM – Česnek kuchyňský má přímý účinek na střevní sliznici a zvyšuje peristaltiku. Zánět střeva, s patologickou florou. Vasodilatační schopnosti. Pokles arteriálního tlaku nastává obvykle za 30 až 45 minut po podání dvaceti až čtyřiceti kapek tinktury. Vhodný především pro tělnaté jedince s dyspepsií a záněty. Hýřilové. Pacienti, kteří se přejídají, hlavně masem, a málo pijí. Bolesti v kyčlích, bolest v oblasti psoatů a pánevních svalů. Plicní tuberkulóza. Zmírňuje kašel a vykašlávání, upravuje k normálu teplotu, navrací hmotnost a upravuje spánek. Hemoptýza. Nálev nebo tinktura, také čerstvý česnek se používá proti střevním parazitům. Vztahy: Allium sat. podle Dr. Testeho patří do skupiny Bryonie, která zahrnuje Lycopod., Nux., Colocy, Digital, a Ignatii, které působí hluboce u všech masožravých živočichů, ale nikoliv na býložravce. Proto jsou vhodnější u jedlíků masa než u výlučných vegetariánů.

ARTEMISIA CINA – Cina artemisia, Pelyněk cicvárový. Jde o dětský lék — velké, tlusté, červené, skrofulózní děti, které trpí podrážděním střeva, parazity a dalšími potížemi. Dítě je náladové, má střídavé chutě, skřípe zuby, objevují se i křeče, při kterých dítě ječí a prudce škube nohama a rukama. Pacient Cina je hladový, protivný, nehezký, chce se houpat a kolébat. Bolestivé šoky. Kůže citlivá na dotek. Stolice: Bílý hlen, jako malé kousky popkornu, předchází kolikovité píchání. Svědění v konečníku (Teuc.) Parazité. (Sabad., Napht., Nat. phos.). Debilita z odsávání a vypouštění, ztrátou životně důležité tekutiny, spolu s nervovými stavy vzrušení, si žádá tento lék. Periodicita je nejvýraznější. Citlivý na průvan. Zřídka se používá v dřívějších fázích akutního onemocnění. Chronická dna. Chronická hnisavá pyelitis. Pooperační bolesti při odchodu plynů, žádná úleva při jeho vypouštění. Zhoršení: při sebemenším doteku. Na vzduchu, každý druhý den, ztráta životně důležité tekutiny, v noci, po jídle, ohýbání přes něco.Zhoršení, když hledí upřeně na jeden objekt, při parazitech, v noci, na slunci, v létě. Podává se třetí ředění. U nervních, dráždivých dětí třicátá a dvoustá potence.

ARSENICUM ALBUM - Lék s hlubokým vlivem na každý orgán a každou tkáň. Jeho jasné a charakteristické symptomy a soulad s mnoha druhy nemocí jsou zárukou stálého a jistého homeopatického užití. Jeho obecné příznaky samotné často vedou k úspěšnému podání. Patří mezi ně celková únava, vyčerpanost a neklid, s nočním zhoršením. Velká vyčerpanost po sebemenší námaze. To, spolu se zvláštní dráždivostí vaziva, tvoří obraz dráždivé slabosti. Pálivé bolesti. Neztišitelná žízeň. Pálení se zmírňuje teplem. Potíže u moře (Nat. mur., Aqua Marina). Nepříznivé vlivy ovoce, zejména když obsahuje hodně vody. Ve vysoké potenci vnáší klid a mír do posledních dnů života. Strach, tíseň a starosti. Zelené výtoky. Infantilní Kala-azar. Na Ars. bychom měli pomýšlet při nemocech vyvolaných alkoholizmem, otravou z potravy, bodnutím, řeznými ranami, žvýkáním tabáku. Nepříznivé důsledky zkažené potravy nebo zvířecích vlivů na člověka, hnilobný zápach výtoků. Obtíže, které se vracejí každý rok. Anémie, chloróza. Degenerativní změny. Postupná ztráta tělesné hmotnosti v důsledku špatné výživy. Redukuje refrakční index krevního séra (též China a Ferrum phos.). Posiluje organizmus při malignitách, bez ohledu na lokalizaci. Septické infekce a snížená vitalita. Konečník: Bolestivý, křečovitý výhřez konečníku. Tenezmy. Pálení a tlak v řiti a konečníku. Stolice: Sporá, páchnoucí, tmavá, s velkou schváceností. Horší v noci, po jídle a pití, z prostydnutí žaludku, po alkoholu, zkaženém mase. Dyzenterie, tmavá, krvavá a velmi páchnoucí. Cholera, s prudkou agónií, prostrací a palčivou žízní. Tělo studené jako led (Verat.). Hemoroidy pálí jako oheň, ulevuje horko. Kožní exkoriace kolem řiti.

CAMPHORA – Kafrovník, má účinek jako chinin. Lék proti parazitům. Žaludek: Tlaková bolest v žaludeční jamce. Chlad, pak následuje pálení. Stolice: Černá, nedobrovolná. Asijská cholera, s křečemi v lýtkách, chladem celého těla, pocitem tísně, velkou slabostí, kolapsem, jazyk a ústa jsou studená. Močení: Pálení a strangurie, s tenezmy v hrdle močového měchýře. Retence moči s plným měchýřem. Odráží obraz kolapsu. Ledový chlad celého těla, síla jej náhle opouští, tep slabý a mělký. Po operaci, když je subnormální teplota, nízký krevní tlak, podejte tři dávky lx po 15 minutách. Takový stav nacházíme při choleře, a zde dosáhl Camphor svůj klasický věhlas. První stadium nachlazení, se zimnicí a kýcháním. Chvění a extrémní neklid. Praskání v kloubech. Epileptiformní křeče. Camphor má přímý vliv na svaly a fascie. Je nenahraditelný při místních revmatických obtížích v chladných krajích. Žíly jsou rozepjaté. Jako kardiostimulans první pomoci dosahuje výborných výsledků. Kapka na cukr každých pět minut.

CAPSICUM ANNUUM – Mysl: Mimořádná rozmrzelost. Stesk po domově, s nespavostí a sklonem k sebevraždě. Chce být sám. Protivná povaha. Delirium tremens. Ústa: Herpes labialis. (Podej kapku matečné tinktury.) Stomatitis. Nepříjemný zápach z úst. Hnilobný puch z pusy. Žaludek: Pálení na špičce jazyka. Atonická dyspepsie. Značná plynatost, hlavně u vysílených jedinců. Intenzivní touha po stimulantech. Zvracení, mdlo v žaludeční jamce. Silná žízeň, ale pití vyvolává třesavku. Stolice: Krvavý hlen, spálením a tenezmy, trýznivé bolesti v zádech po stolici. Má žízeň po stolici, bez třesavky. Krvácející hemeroidy, řiť bolavá. Bodavá bolest při stolici. Nálev nebo tinktura při střevních parazitech. Močení: Strangurie, časté, téměř neúčinné nutkání. Pálení v ústí uretry. Nejprve jde pár kapek, pak proud moči, hrdlo měchýře se křečovitě stahuje. Ectropium ústí.

CINA ARTEMISIA – viz ARTEMISIA CINA – Dítě je rozzlobené a podrážděné, nic jej neuspokojí. Stálá naštvanost. Dítě se dloube v nose nebo, svědění nosu a řitního otvoru. Tmavé kruhy kolem očí. Velká chuť k jídlu. Antihelmintikum, hlavně na tasemnici.

GRANATUM – Stěžuje si na bolest kolem pupku, doprovázenou svěděním kolem řitního otvoru. Velký hlad a slinění. Granátové jablko je lék na parazity, vyhání tasemnici, homeopaticky u následujících indikací. Slinění, s nevolností a závratí. Spazmy hlasivkové štěrbiny.

GRATIOLA OFF. – Konitrud lékařský má vliv především na gastrointestinální trakt. Chronické katary, fluor a kapavka. Úporné vředy. Užitečný při duševních problémech z arogantní pýchy. Účelný především u žen. Symptomatologie Nuxu u žen odpovídá často Gratiole. Střevní paraziti. Hlava: Bolesti hlavy s nevolností. Nával krve se ztrátou zraku. Pocit, jako by se mozek smršťoval a hlava se zmenšovala. Pnutí v čele, s vráskami. Oči suché, pálí. Myopie. Žaludek: Závrať při a po jídle; hlad a pocit prázdnoty po jídle. Dyspepsie, se silným nadýmáním žaludku. Křeče a kolika po večeři a v noci, se zduřením břicha a zácpou. Dysfagie tekutin. Stolice: Průjem; zelená, napěněná voda, poté pálení v řiti, odchází pod tlakem bez bolestí. Zácpa, s překyselením při dně. Hemoroidy, u hypochondrů. Svírání konečníku. Spánek: NespavostŽenské orgány: Nymfomanie. Měsíčky příliš silné, předčasné, trvají dlouho. Výtok.

CHELIDONIUM MAJUS – důležitý lék při detoxikaci jater.  Pokud jsou zaneseny žlučovody a jaterní cesty, játra jsou oslabená a nemohou odvádět toxické látky přirozenou cestou. Ty potom odcházejí ven kůží, objevují se alergie, svědivé vyrážky, podkožní otoky ,,neznámého“ původu, kožní projevy v nejrůznějších variantách, od suchého ekzému do hnisavých procesů. Tinktura z vlaštovičníku pomáhá játra vyčistit (viz Janča nebo ji můžete zakoupit v lékárně).

CHAMOMILLA – Hlavní vedoucí příznaky, které indikují tento lék u mnoha afekcí, jsou obsaženy v mentální a emocionální rovině. Lék je velmi často a úspěšně užíván u dětí, které jsou popudlivé, neklidné, a u kterých se objevují koliky. Povaha klidná, mírná a jemná, pomalost a zácpa kontraindikují tento lék. Chamomilla je citlivá, podrážděná, žíznivá, horká a obluzená. Přecitlivělost po nadužívání kávy a narkotik. Bolesti jsou nesnesitelné, spojené s necitlivostí. Noční pocení. Mysl: Neklid s naříkáním. Dítě chce mnoho věcí a pak je všechny odmítá. Lítostivý nářek, když nedostane to, co chce. Dítě se zklidní, jen když se chová a laská. Netrpělivost, nesnese, když je někdo osloví nebo vyruší, je extrémně citlivé k bolesti, stále si stěžuje. Dělá schválnosti, je protivné. Obtíže ze vzteku a rozčilení. Psychická lhostejnost kontraindikuje Cham. Žaludek: Říhání, odporně páchne. Nevolnost po kávě. Potí se po jídle nebo pití. Odpor k teplým nápojům. Jazyk žlutý, hořká pachuť. Zvrací žluč. Kyselost stoupá z žaludku, regurgitace potravy. Hořké zvracení, se žlučí. Bolesti žaludku s tlakem, jako by měl v něm kámen (Bry., Abies n.). Břicho: Nafouklé. Křečovité svírání okolo pupku, bolest v dolní části zad. Kolika při plynatosti, po vzteku, s červenými tvářemi a horkým pocením. Hepatální kolika. Akutní zánět duodena. (Kali bich. při chronickém zánětu.) Stolice: Horká, zelená, vodnatá, páchnoucí, kašovitá, s kolikou. Našlehaný bílý a žlutý hlen, jako míchaná vajíčka a špenát. Bolestivá řiť. Průjem při růstu zubů. Hemeroidy, s bolestivými trhlinami. Výplachy na střevní parazity.

CHINA – CINCHONA OFFICINALIS, chinovník – tinktura z vysušené kůry. Zesláblost po vyčerpávajících výtocích, ztrátě tělesných tekutin, spolu s nervovou dráždivostí si říkají o tento lék. Výrazná periodicita. Citlivost k průvanu. Zřídkakdy indikován u ranějších stadií akutních nemocí. Chronická dna. Chronická hnisavá pyelitida. Pooperační bolesti s nadýmáním, odchod plynů neulevuje. Žaludek: Citlivý, studený. Zvrací nestrávenou stravu. Pomalé trávení. Tíha po jídle. Nepříznivé následky pití čaje. Má hlad, ale nemá chuť k jídlu. Vše se zdá bez chuti. Pronikavé bolesti napříč hypogastriem. Nesnáší mléko. Velký hlad na jídlo, které leží v žaludku nestrávené. Plynatost, dávení hořkých šťáv nebo regurgitace potravy nepřináší úlevu, horší po ovoci. Škytavka. Nadýmání se zlepšuje pohybem. Břicho: Silné koliky při plynatosti, lepší když se ohne v pase. Peritoneální břicho. Bolest v pravém podžebří. Žlučníková kolika. (Triumfetta semitriloba.) Játra a slezina zduřelé a zvětšené. Icterus. Vnitřní chlad žaludku a břicha. Gastroduodenální katar. Stolice: Nestrávená, napěněná, žlutá, nebolestivá, horší v noci, po jídle, za horkého počasí, po mléce, pivu. Velmi oslabuje, s výraznou plynatosti. Stolice obtížná, i když je měkká. (Alum., Plat.). Lék na střevní parazity.

IGNATIA AMARA – Mysl: Proměnlivost nálad; ponořený do sebe; chmurné rozjímání. Melancholie, smutek, plačtivost. Nekomunikuje. Štká a vzdychá. Po šoku, zármutku, rozčarování. Žaludek: Kyselé říhání. Pocit prázdna v žaludku; silná plynatost; škytavka. Křeče v žaludku; zhoršuje sebemenší dotek. Odpor k běžné dietě; chce řadu nestravitelných věcí. Touží po kyselém. Žaludek jako na vodě, úleva hlubokým nadechnutím. Břicho: Škroukání ve střevech. Pocit slabosti v horní části břicha. Tepání v břiše. (Aloe; Sang.) Kolikovité, svíravé bolesti v jedné nebo obou stranách břicha. Konečník: Svědění a píchání směrem vzhůru v konečníku. Výhřez. Stolice odcházejí obtížně; bolestivé kontrakce řiti po stolici. Píchání v hemoroidech při kašli. Průjem vyvolaný strachem. Píchání jde z řiti hluboko do konečníku. Krvácení a bolest; zhoršení, když je stolice řídká. Tlak, jako od ostrého předmětu zevnitř směrem ven. Lék pomáhá na střevní parazity.

KOUSSO – Kousso – Brayera, Kossobaum. Lék na parazity. Nevolnost, zvracení, závrať, tíseň v prekordiu, zpomaluje tep a působí jeho nepravidelnost, subdelirium a kolaps. Rychlá a extrémní schvácenost. K vypuzení tasemnice. Dávkování: Tinktura.

MALLOTUS – Účinný lék na tasemnice.

MERCURIUS – Účinný lék na střevní parazity, hlavně ascaridy. Žaludek: Hnilobné říhání. Intenzivní žízeň na studené nápoje. Slabé zažívání, s neutuchajícím hladem. Žaludek je citlivý na dotek. Skytání a regurgitace. Cítí se plný a sevřený. Břicho: Bodavé bolesti, s mrazením. Hryzavá bolest v pravém třísle. Plynatost, s bolestmi. Játra zvětšená; citlivá na dotek, tuhá. Žloutenka. Nedostatečná sekrece žluči. Stolice: Nazelenalá, krvavá a hlenovitá, horší v noci; s bolestmi a tenesmy. Neustálý nepříjemný pocit. Výměšky doprovázené zimnicí, nevolností žaludku, bodavými kolikami a tenesmy. Šedobílá stolice. Obtíže se stupňují pocením a odpočinkem; vždy jsou spojeny se značnou únavou, schváceností a třesem. Lidský teploměr. Citlivý k horku i chladnu. Části silně oteklé, bolavé a citlivé; hustý olejnatý pot nepřináší úlevu. Dech, výměšky a tělo odporně páchnou. Sklon k tvorbě hnisu, řídkého, zeleného, hnilobného; je protkán nitkami krve.

NAPHTALINUM – Rýma, senná rýma, plicní tuberkulóza a také gonorea jsou tímto lékem příznivě ovlivněny. Pyelonefritis. Podráždění dolních močových cest. Štěkavý kašel. Dýchání: Kýchání; oči zanícené; bolestivé, hlava horká. Senná rýma. Záchvaty astmatu; lepší na čerstvém vzduchu. Bolesti hrudníku a žaludku; musí si uvolnit šaty. Dusnost a hekavé inspirium. Emfyzém u starých astmatiků. Štěkavý kašel, dlouhé a vytrvalé záchvaty kašle, nedokáže se nadechnout. Akutní laryngotracheitis. Bronchitida, kde je obstrukce spojena s opresemi a vazkým hlenem. Kůže: Dermatitida; svědivé infiltráty. Vyrážka v koutcích úst a pigmentace kolem nehtů. Nehomeopatické užití: Parazité, především roupi, jeden gram léku. Zevně při kožních nemocech, pětiprocentní mast.

NATRIUM PHOSPHORICUM – Jde o lék na stavy způsobené laktátovou acidózou, která je často způsobena přemírou cukrů. Dítě žadoní o sladkosti a škrobová jídla. Nemoci s nadměrnou aciditou. Kyselé říhání a pachuť. Kyselé zvracení. Žlutý, krémový povlak na zadní části patra i jazyka. Zánět kterékoliv součásti krku, s pocitem cizího tělesa v hrdle. Plynatost, s kyselými šťávami směrem vzhůru. Kolika, při parazitech. Praskání v kloubech. Žloutenka. (1. ředění). Oxalurie. Hlava: Po ránu je tupá, plná a tepe v ní. Oči: Výtok zelenožlutý, krémovitý. Mydriáza jedné zorničky. Bělmo špinavě žluté. Uši: Jedno ucho červené, horké, stále svědí, zároveň žaludeční obtíže a acidita. Nos: Zápach z nosu. Svědění nosu. Zánět nosohltanu, s hustým, žlutým, zapáchajícím hlenem. Obličej: Nafialovělá bledost, obličej planoucí. Ústa: Herpes rtů a tváří. Puchýřky na špičce jazyka, večer štípou. Řídký, vlhký povlak na jazyku. Žlutý, krémový povlak zadní části patra a jazyka. Dysfagie. Tlusté, krémové pablány na tonzilách a měkkém patře. Žaludek: Kyselé říhání, kyselé zvracení, zelený průjem. Dáví sousta.

PELLETIERINE – antihelmintikum, hlavně na tasemnici (Cina; Kousso.).

PSORINUM – Lék nachází své terapeutické pole v takzvané psoře. Psorinum je zimomřivý lék; chce mít hlavu v teple, chce teplé oblečení i v létě. Extrémní citlivost k chladu. Zesláblost, nevyvolaná nějakou organickou chorobou, především slabost přetrvávající po akutní nemoci. Nedostatek reakce, tj. porucha fagocytózy; když selhávají dobře vybrané léky. Skrofulózní pacienti. Výměšky mají odporný zápach. Silné pocení. Srdeční slabost. Výrazné kožní projevy. Často vyvolá odolnost proti nachlazení. Snadno se potí při chůzi. Syfilis, dědičná a terciární. Páchnoucí výměšky. Mysl: Beznaděj; nevěří v uzdravení. Melancholie, hluboká a trvalá; náboženská. Sebevražedné sklony. Stolice: Hlenovitá, krvavá, silně páchnoucí, tmavá, tekutá. Tuhá, obtížná stolice, s krvácením z konečníku a pálením hemoroidů. Zácpa u kojenců, u bledých, nezdravě vypadajících, skrofulózních dětí.

RUTA GRAVEOLENS – Žaludek: Bolesti žaludku, hlodavého charakteru. Močení: Tlak v hrdle močového měchýře po močení; bolestivé uzavírání svěrače (Apis.). Neustálé nucení na močení, pocit plného měchýře. Konečník: Obtížná defekace, vyprázdnění jen po velkém úsilí. Zácpa, střídá se s hlenovitými, napěněnými stolicemi; přítomnost krve ve stolici. Trýznivé bodání v konečníku, když sedí. Střevní paraziti. Karcinom distálního střeva. Výhřez konečníku při každém pohybu střeva, po porodu. Časté, neúčinné nucení na stolici. Výhřez konečníku při předklonění. Výrony. Icterus. Podáváme po Arnice, která nezabrala.

SABADILA OFF. – Má vliv na sliznice nosu a na slzné žlázy, vyvolává koryzu a symptomy podobné senné rýmě, což je oblast homeopatického využití. Zimomřivost; vnímavý k nachlazení. Askaridy (škrkavky nosohltanu a dýchacích cest), s reflexními projevy (nymfománie; křeče). Průjem a stálé rezavé bolesti u dětí. Lék dobře působí na škrkavky ve střevě (způsobují poruchy metabolismu a nervového systému!). Kůže: Suchá, jako pergamen. Hrbolaté, deformované, ztluštělé nehty. Horká, pálí, mravenčí, brní. Svědění v řiti.

SANTONIN – Má často přednost při parazitárních onemocněních, stejné příznaky jako Cina, odpovídá šokujícím bolestem Ciny. Zrakové vidiny, vidí žlutě, nevnímá prudké světlo, nerozeznává barvy. Moč má tmavě šafránovou barvu. Spazmy a cukání, chronické žaludeční a střevní obtíže odstraní někdy jediná fyziologická dávka Santoninu. Santonin se podává v prvním a třetím ředění.

SANGUINARIA – Jde o převážně pravostranný lék, působí hlavně na sliznice, především dýchacích cest. Má v obraze výrazné vazomotorické poruchy, jako je ohraničené zarudnutí tváří, návaly horka, návaly krve do hlavy a hrudníku, rozepětí žil na spáncích, pálení dlaní a chodidel, osvědčil se při klimakterických obtížích. Pocit pálení, jako od horké vody. Kašel při chřipce. Ftiza. Katar dýchacích cest náhle ustává, potom začíná průjem. Pálení na různých místech je charakteristické. Hlava: Horší pravá strana, bolesti hlavy ze slunce. Periodické bolesti hlavy s nevolností; bolest začíná v týle, šíří se vzhůru, a usazuje se za očima, hlavně pravým. Naběhlé žíly na spáncích. Bolest se zlepšuje ulehnutím a spánkem. Bolesti hlavy se vracejí v klimakteriu; každý sedmý den (Sulph.; Sabad.) Bolesti v malých okrscích nad pravou temenní kostí. Pálení v očích. Bolest v zadní části hlavy, jako šlehnutí blesku“. Obličej: Zarudlý. Neuralgie; bolest se šíří všemi směry z horní čelisti. Zarudnutí a pálení na tvářích. Hektický ruměnec. Pocit plnosti a citlivosti za úhlem čelisti. Nos: Senná rýma. Ozéna, s hojným, páchnoucím, nažloutlým výtokem. Nosní polypy. Koryza, následovaná průjmem. Chronická rýma; sliznice suché a zduřelé. Uši: Pálení v uších. Bolesti uší při bolestech hlavy. Hučení a hřmění. Polypy v uchu.

SILICEA – Mysl: Poddajnost, bázlivost, úzkostnost. Nervozita a vzrušivost. Citlivost ke všem vlivům. Duševní přepracovanost. Tvrdohlavé, paličaté děti. Roztržitost. Fixní ideje; myslí stále na špendlíky, bojí se jich, hledá a přepočítávaje. Hlava: Bolí z hladu. Závrať při pohledu vzhůru; lepší když se teple zabalí; vleže na levém boku (Magnes. mur.; Strontia.) Hojné pocení na hlavě, páchnoucí, šíří se na krk. Bolest začíná v týle, šíří se celou hlavou a usazuje za očima. Zduření glabely. Břicho: Bolest nebo bolestivý pocit chladu v břiše, lepší zevním teplem. Břicho tvrdé, nafouklé. Kolika; rezavé bolesti, se zácpou; žluté dlaně a promodralé nehty. Silné škroukání ve střevech. Zduřelé a bolestivé tříselné uzliny. Jaterní absces. Konečník: Jako ochrnutý. Anální píštěl (Berb.; Lach.). Trhliny a hemoroidy, bolestivé, se stahy svěrače. Stolice se vyprazdňuje obtížně; když je částečně vypuzena, opět se vrací dovnitř. Velká námaha; bodání v konečníku; uzavírá se během stolice. Skybala zůstávají dlouho v konečníku. Zácpa se vždy lepší během menses, s podrážděním análního svěrače. Průjem má mrtvolný puch. Močeni: Krvavé, enuréza, s červeným nebo žlutým sedimentem. Při námaze na stolici odchází prostatická šťáva. Noční pomočování u dětí s parazity.

SPARTIUM – Aspartansulfát (alkaloid z janovce) snižuje systolický i diastolický tlak. Klesá krevní tlak. Lék stimuluje vagus a tím zpomaluje srdeční akci a snižuje kontraktilitu. Zvyšuje se tvorba moči. Lék má diuretické vlastnosti, užívá se proto u edémů. Proteinurie. Cheyne-Stokesovo dýchání. Nepravidelná srdeční akce po chřipce a různých infekcích. Nízký krevní tlak. Užívá se jako paliativum ve fyziologických dávkách při arterielní hypertenzi a ateroskleróze. Indikací je především postižení srdečního svalu a především nervového systému. Nefritida. Silná plynatost ve střevě, s depresivním laděním. Močení: Pálení v močových cestách nebo na zevním genitálu. Silný proud moči.

SPIGELIA – Kalanka (Spiegelia) hlístová, roste v cizích teplých krajích. Kořen a nať smrdí a chutnají zahořkle; vyhání škrkavky a omamují. Též proti bolestím ušním, hluchotě občasné, proti očním a prsním neduhům se užívá. Červcová, roste také jako předešlá v cizích krajinách; má podobné vlastnosti a účinky s ní, a tímže způsobem se používá. (Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 95). Spigelia je významný lék u perikarditidy a dalších nemocí srdce, což potvrdily i přesně prováděné zkoušky léku. Má výraznou afinitu k očím, srdci a nervovému systému. Velmi dobře ovlivňuje neuralgie trigeminu. Lék se hodí především u chudokrevných, vysílených, revmatických a skrofulózních osob. Bodavé bolesti. Onemocnění srdce a neuralgie. Velká citlivost na dotek. Orgány mrazí; celý se chvěje zimou. Lék na některé obtíže vyvolané parazity. Dítě si stěžuje na bolesti okolo pupku (Granat.; Nux mosch.). Konečník: Svědění a mravenčení. Časté neúčinné nutkání na stolici. Škrkavky. Silný pocit, že něco leze v řitním otvoru. Horečka: Zimomřivost při sebemenším pohybu.

SULPHUR - Velké Hahnemannovo antipsorikum. Jeho účinek je centrifugálni — zevnitř ven — má výjimečnou afinitu ke kůži, kde vyvolává pálení a svědění. Obtíže se zhoršují teplem postele. Inaktivní a povolené vazivo, příznaky jsou proto charakterizovány chybným tonusem. Vzkypění horka, odpor k vodě, suché a tvrdé vlasy a kůže, červená orificia, pocit prázdnoty v žaludku kolem 11. hod. a krátká zdřímnutí, to vše indikuje homeopatický Sulphur. Stání je nejobtížnější poloha pro sulphurické pacienty, vždy je pro ně nepohodlné. Špinaví, nečistí jedinci se sklonem ke kožním onemocněním. Nechce se mýt. Tam, kde pečlivě vybrané léky nefungují, hlavně v akutních nemocech, často vyburcuje reaktivitu organizmu. Opakující se obtíže. Všeobecný zápach výměšků a výparů. Velmi rudé rty a obličej, snadno zčervená. Často velmi účinný na začátku léčby chronických případů a při ukončení akutních. Žaludek: Naprostá ztráta chuti k jídlu, nebo nadměrný hlad. Hnilobné říhání. Potrava se zdá příliš slaná. Pije hodně, jí málo. Mléko nesnáší. Velká touha po sladkém. (Arg. nit.). Velká kyselost, kyselé říhání. Pálení, bolest, tlak jako od závaží. Velmi slabý a je mu mdlo v 11 hodin dopoledne, musí se něčeho najíst. Nevolnost v těhotenství. Pacient je plný vody. Břicho: Velmi citlivé na tlak, uvnitř má bolavý a odřený pocit. Jako by se v něm hýbalo něco živého (Croc., Thuj.)Bolest a tlak u jater. Kolika po pití. Konečník: Svědění a pálení v konečníku. Hemoroidy, odvislé od abdominálního překrvení. Časté, neúspěšné nucení, stolice tuhá, kouskovitá, neúplná. Dítě se bojí bolestí. Zarudnutí kolem konečníku, se svěděním. Ranní průjem, nebolestivý, vyhání z postele, s výhřezem konečníku. Hemoroidy, mokvají a sáknou. Moč: Časté močení, hlavně v noci. Pomočování, zvláště u skrofulózních, nečistých dětí. Pálení v močové trubici během močení, trvá dlouho po močení. Hlen a hnis v moči, pálení v místech, kde teče. Musí spěchat, náhlé nucení na močení. Velké množství bezbarvé moči.

TEUCRIUM MARUM VERUM – Také jen Teucrium marum. Ožanka (Teucrium). Různé druhy: Ožanka česneková (T. scordium) – celá rostlina zapáchá silně česnekem; chuť má hořkou. Používá se k vyhánění potu a hlístkdyž nic jiného nepomáhá. Zevně k čistění vředů; může se jí též barviti na zeleno. Krávy, které se jí nažraly, dávají prý mléko chuti česnekové. Konečník: Svědění v řiti, stálé dráždění večer v posteli. Škrkavky, s nočním neklidemDítě je v noci neklidné. Dloube se v nose i v řitním otvoru. Mravenčení v konečníku po stolici. Nepříjemný dech, ztráta čichu. První až šestá potence. Lokálně při polypech.

THUJA – Má specifický antibakteriální účinek, při kapavce a očkováníOči: Ciliární neuralgie; iritis. Víčka slepená v noci; suchá, supící se. Ječná zrna a tarzální tumory (Staph.). Akutní a subakutní zánět bělimy. Skléra místy vyvýšená, má červenomodrý nádech. Rozsáhlé, ploché flyktenuly; indolentní. Opakující se episkleritida. Chronická skleritida. Uši: Chronická otitida; hnisavý výtok. Vrzání v uších při polykání. Polypy.

 

Očista střeva nebo detoxikace

Při parazitech je třeba provést detoxikaci jater a provádět pravidelně očistu střev. Na výplachy a klyzma P. O. Mathioli  používá:

ZEMĚŽLUČ MENŠÍ, PLANÁ TYKVICE, FIALKOVÝ KOŘEN, PLANÁ HOŘČICE A SELSKÁ HOŘČICE, LIST OŘEŠÁKU, PELYNĚK, HELEBORUS, PSEUDOCOCTUS, HELLEBORUS ČERNÝ, HERMODACTILUS a další.

 

C. Hering – Analytické repertorium mysli

DĚTI

Poznámka.

Obrovské množství materiálu, které bylo sebráno, jsme doplnili výtahy z Guernseye

(Guernsey’s Obstetrics).

 

Pocity přecitlivělosti:

Acon., Ant-c., **Ant-t., **Bell., Calc., *Cham., *Teucr., se štěkavým kašlem: Cupr.

Velmi přecitlivělá k sebemenším dojmům, duševním i fyzickým: Staph.

 

Smutek.

Neobjasněný smutek: Calc., Caust., probouzí se nešťastný nebo ve stavu vyčerpanosti: Lach.

Sebemenší nepohodlí nutí dítě křičet: Caust.

Děti jsou najednou vzteklé, smutné a křičí, pláčou, často zvrací: Puls.

Křičí, neklid, chvíli chce jeden předmět, pak hned druhý, když je dostane,

odhazuje je pryč: Cham.

Melancholický, ve špatné náladě, s táhnoucími a píchavými bolestmi,

dolů podél páteře: Rhus-t.

 

Strach:

Acon., Bell., Caust., z přízraků: Puls., noční děsy, v noci se bojí vidin: Carb-v.

Bojí se každého, kdo se k němu přiblíží: Cupr.

Naježí se v přítomnosti milovaného člověka: Cupr.

 

Stěžuje si, že mu všechno padá: Bor., Cupr., Gels.

Chytá se něčeho: Bor., při každém pokusu pustit dítě z rukou, při krmení, nebo když usnulo,

začíná křičet a zvedat ruce jako ze strachu: Bor.

 

Velký strach při začínající cerebrospinální meningitidě: Acon.

Polekaný, neklidný a podrážděný, při nemocech mozku: Acon., nebo když se něčeho bojí, vyskakuje hrůzou: Op.

 

Bojí se kašle, zadržuje ho tak dlouho, jak jen může, při bronchiálním kataru: Phos.

Vypadá polekaně při vlastním vyskakování, při záškubech: Bell.

Bojí se zůstávat v posteli: Acon.

 

Bojí se usnout, z hrůzných snů: Nux-v.

Nechce zůstat v posteli, nemůže ležet na kolenou (kojenec na matce): Cupr.

Úlek při probuzení, „oči navrch hlavy“: Bell.

 

Strach při probuzení, bolest mozku: Zinc.

Strach při probuzení, červený obličej, při zanedbaných nebo potlačených neštovicích: Stram.

Naježí se při všem, nepřechází spalničky: *Stram.

 

Výraz strachu, při osypkách, vyrážce na kůži: Acon.

Průjem z leknutí: Op., chorea (nervová porucha): Nat-m.

Po leknutí děti pláčou a jejich ruce i nohy sebou škubou: Samb.

Konvulze, se záškuby: Op.

 

Rozrušení:

Bor., Calc., Kali-c.

Spíše k večeru, zimniční žár, s neklidem, trvá větší část noci, hrozí hydrocefalie: Zinc.

Neklid, s kolikami: Aur., Calc-p., Cham.

Pocit dávení, jako by plíce pracovaly napůl, při spále: Calc.

 

Mučivý stav.

Kojenci se probouzí v noci, v mučivém stavu, mohou se nadechnout,

ale nemohou vydechnout: Samb.

Mučivé stavy, při spasmech: Acon.

 

Velmi mučivý stav, s červenými nebo fialovými pásy na šíji, zádech atd. Meningitida

(zánět mozkových plen): Bufo.

Výraz bolesti na obličeji, leží, natažený, napůl v bezvědomí, při onemocnění mozku: Aeth.

 

Při paroxysmech (záchvatech), které přicházejí dnem i nocí, bije se rukama do hlavy a obličeje, přináší mu to zlepšení stavu: Ars.

Úpadek ducha, při choree: Nux-v.

 

Vysílení, únava (distres).

Probouzí se ve vysíleném stavu, průjem: Lach., po probuzení má pocit, že zemře, má krup (silný kašel): Lach.

Když dýchá, hlava i ramena jsou zvednutá: Acon., Hyos., *Spong.

Velké vysílení, při silném kašli, pneumonie: Merc-v.

 

Hoře, bolest.

Konvulze začínají, když dítě dostane vynadáno, když se mu vyčítá,

a poté je posláno do postele: *Ign.

Dítě žárlí a je velmi skleslé po objevení nového dítěte,

na které se obrátila pozornost celé rodiny: Ign., **Hyos.

 

Indiference (nepohodlí).

Chce klid, zdá se, že se velice leká, při pohybu, při přemístění: Bry.

Mlčenlivý, nechce si hrát během celého dne: Cina.

Dítěti se nic nelíbí, ani na minutu není zaměstnáno a spokojeno: Cina.

 

Velmi skleslý, apatický, nic nechce, z ničeho není spokojený: Ph-ac.

Lhostejnost, všechny smysly kromě sluchu jsou otupeny: Calc.

Ztrácí svou obvyklou živost, soustředěnost, stává se tichý a lhostejný: Lyc.

Nesměje se, nechce si hrát, chybí aktivita, dopoledne: Bar-c.

 

Apatie.

Dítě leží ve stavu apatie, občas vzdychá, zvedá třesoucí se ruce k hlavě: Hell.

Apatický, nic nechce, nic ho nezajímá, ale je rozladěný, po spále,

která se najednou potlačila: Phos.

Při zánětu pohlavního ústrojí matky po porodu: Ph-ac., se zácpou, při nemoci mozku: Gels.

 

 

Pocity.

Chmurná nálada: *Ant-t., **Ars., Bor., Graph., Puls., Sil.

Velice nepříjemný, při probuzení: Lach., Lyc., strhává ze sebe pokrývku, chová se hrubě,

zlobí se: Kali-c., *Lyc.

V protivné náladě, nespokojenost, hlavně po siestě (po obědě) a spíše k večeru,

ve snu létá, hydrocefalie: Lyc.

 

Dítě potřebuje mnoho věcí, ale když je dostane, nechce je, a některé odhazuje silou pryč: Cina.

Špatná nálada, pláče, křičí, něco chce, když to dostane, podrážděně odhodí,

zhoršení brzy ráno: Staph.

Chce hned tuhle, hned druhou věc. Kali-c., dokonce ve veselé a příjemné náladě: Puls.

Velice nepříjemný, nic se mu nelíbí, nic jej neuspokojuje, šťourá se v nose,

při bronchiálním kataru: *Cina.

 

Podrážděný, vrtošivý.

Sklony k podrážděnosti: Apis.

Vzteklý a vrtošivý po celou dobu: Calc-p.

 

Podrážděný a vrtošivý: Cham.

Podrážděný, podobně jako hypochondrik: Nux-v.

Bručounský, mrzoutský, nechce, aby se na něj dívali, mluvili s ním,

nebo se jej dokonce dotýkali: Cina.

 

Bručounství s vrtochy, křičí, když se na něj dívají nebo se k němu tisknou, letní nevolnosti: Ant-c.

Nechce, aby se na něj dívali, chce být sám., nálada se kazí: *Ant-c., *Ars., *Cham., Cina.

Nemá rád, když se s ním dají do hovoru: Ars., Cham., Gels., Nat-m., Nat-s., Nux-v., Rhus-tox.

 

Pláče, když se na něj dívají: Nat-m., kašel: Ars.

Nechce, aby jej uklidňovali, láska a něžnosti nejsou důležité: Cina., zhoršení při soucitné účasti.

Podrážděný, chce zůstat sám, při nemocech mozku: Nux-v., nakrčené čelo,

čas od času pronikavě křičí: Hell.

 

Velice podrážděný a vrtošivý, strádá po kojení: Cham., mléko mu nechutná, zvrací z mléka: Aeth.

Vrtošivý, zácpa se střídá s průjmem: Nux-v.

Velice tvrdohlavý a vrtošivý, se slizkou a krvavou stolicí: *Cham.

 

Jedna tvář červená, druhá bledá, musí ho nosit na rukou, aby se uklidnil, při bronchiálním kataru: *Cham.

Umíněnost a velmi těžký stav, když nespí: Cina.

 

Vrtošivý a obtěžuje ostatní, není paličatý, ale nemůže usnout: Coff.

Podrážděný, přecitlivělý, plačící, strádá z nedostatku spánku, při spalničkách: *Coff.

Podrážděnost na začátku noci, všechny obtěžuje, nespí: Podo.

Podrážděnost, skoro jako u maniakálního stavu: Teucr.

 

Zpustlý, zkažený, nevychovaný, dítě se stává nesnesitelné, neklidné, zlostné a těžko zvladatelné: Sulph., se špatnými návyky a sklony k ničení: Calc-p.

Neobyčejně tvrdohlavý, ve zlosti a hněvu se vrhá na podlahu, při sebemenším odporu přestane normálně dýchat: Thuy.

Když se hněvá, začíná nával kašle: Ant-t.

 

Srší zlostí, hádavý, chce se projevovat ve zlosti, pere se, kouše,

napadá všechny kolem sebe: Carb-v.

Podrážděný, když se probouzí, pronikavě křičí, hází všechno za sebe, nechce, aby se s ním bavili: *Lyc., *Kall-c.

 

Tělo dítěte je napnuté, s bručením a nespokojeností: Puls.

Malé děti jsou velmi svérázné, mají sklony k tloustnutí a mají rozšířené zorničky: Calc.

Škodí, zlý, bez rozmyslu a záměrně krutý: Anac.

 

Chování, které neodpovídá situaci: **Cinch.

Neposlušný, s dobrou náladou: Lyc.

Úpěnlivě prosí o pomoc, v bezvýchodné situaci, nebo je velice podrážděný, nesouvislá řeč,

vzteká se, pere, způsobuje druhým bolest, chorea: Stram.

 

Prudký, zuřivý, šílený, destruktivní ve všech svých pohybech, nejasná řeč, zlobí se, když něčemu nerozumí, chorea: Laur.

Bije se pěstmi do hlavy, tím se zlepšuje jeho stav, při onemocnění mozku: Ars.

 

Hlavou bije o zeď nebo o podlahu: Rhus-t.

Sklony všechno kousat: Sec.

Kouše do sklenice nebo do lžíce, když pije: Cupr.

Mlátí do všeho a kouše: Carb-v., Stram.

 

Ničí věci: Bell.

Kouše do svých pěstí: Acon.

Lehce se rozčílí, zhoršení při přátelském soucitu, napadá všechny kolem sebe,

i svou ošetřovatelku: Hell.

 

 

 

Závěrem:

Při parazitech a červech je třeba se vyhýbat cukru, sladkému pečivu a bramborám. Sladkosti vytváří v těle ideální prostředí pro přežívání červů.

Dejte dítěti žvýkat upražená dýňová semínka., asi 30 semen 3x denně. Neměla by se podávat s jídlem.

Také pojídání velkého množství syrového česneku pomáhá červy vymýtit.

Bez správné hygieny se neobejdete. Dítě si může v noci škrábat oblast řiti, která svědí, a v té době červi vylézají. Pokud si pak dává ruce do pusy, celý cyklus začíná znovu. Někdy může pomoci mast jako vazelína, která se rozetře v oblasti řitního otvoru, samozřejmě spolu s dodržováním přísné hygieny.

 

 

Literatura:

C. Hering – Analytické repertorium symptomů mysli

R. Moskowitz, M. D. – Homeopatie pro těhotenství a porod

G. Pinto, M. Feldman – Homeopatie pro děti

W. a O. Boericke – Homeopatická MM s repertoriem

Robin Murphy – Homeopatická Materia Medica

Roger Morrison – Klíčové a potvrzující symptomy homeopatické MM

David Peters – Moderní lékař

Dr. B. Rose – Homeopatie pro ženy

J. T. Holub – Jak se léčit pomocí homeopatie

Zdroj: CDC – DPDx: Laboratory Identification of Parasites of Public Health Concern

 

Více zde: http://www.studioprotebe.com/askaridi/

 

Autor: Staphysagria

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.80 (5 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...