Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

TŘI PILÍŘE ZDRAVÍ

zdravá stravaUž první lékaři lidstva si uvědomovali velký vliv výživy na lidský organismus. Není těžké pochopit, že jsme to, nebo přesněji z toho, co jíme. Náš biologický „stroj“ byl „vyrobený“ na „palivo“, které poskytovala příroda syrové plody, ovoce, zelenina a obilniny, zpestřené občasným úlovkem.

 

Civilizace, pokrok a potravinový byznys však přinesly pro náš organismus nevhodné potraviny, zničené nadměrnou výrobou, ale přizpůsobené chuti, jaká se v přírodě nenachází.

Rafinovaný cukr, vymleté obilniny, přesolené nasycené tuky, konzervy, sladké nápoje a mnoho dalších potravinových lahůdek denně útočí na naše organismy.

Také v populárních relacích a příspěvcích v médiích o vaření se všechno hodnotí podle toho, jak to chutná – ale o tom, jaký to má vliv na zdraví, nepadne ani slůvko. Jako bychom od dob Hippokrata kráčeli ne dopředu, ale pomalu zpět. Výsledkem jsou obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci, rakovina.

O výživě vychází nekonečné množství článků a knih, vedou se sáhodlouhé diskuse. Maso, mléko, vejce – ano, nebo ne? Vegetariánství, veganství? Dělená strava? Taková, nebo onaká dieta? Čemu má člověk věřit a čemu ne? Když se vůbec zamyslí nad svým zdravím a výživou a chce ji zlepšit, co má dělat?

Vědci dokázali analyzovat a vyrábět takové množství účinných potravinovýchlátek, že je těžko sečteme. Vitaminy, stopové prvky, minerály, enzymy a koenzymy. O každém se ví, jaká je pro člověka potřebná denní dávka, dostaneme je v tabletách, jen jaksi to nefunguje – je čím dál více nemocných lidí.

Čím se bude věda o výživě více komplikovat, tím bude člověk více zmatený a jediným řešením bude vrátit se k matce přírodě. Přitom můžeme zásady zdravé výživy shrnout do několika vět.

Konzumujme jen plnohodnotné potraviny, ne prázdné „hlušiny“. Proto vylučme ze stravy vymletou bílou mouku a všechny výrobky z ní, rafinovaný cukr a všechno, co jej obsahuje. Omezme solení, kuchyňskou sůl nahraďme dietní s co nejmenším obsahem chloridu sodného.

Konzumujme mnoho ovoce a zeleniny, nejlépe v syrovém stavu. Z masa jen občas rybí, trochu bílé, co nejméně červené. Vejce s mírou, mléko s ještě větší, ale jednou za čas formou zakysaných mléčných výrobků, tvarohu, brynzy nebo sýru.

Jezme častěji v menším množství, najednou jen jedno jídlo, kombinujme jen dvě skupiny potravin, z nich jednou má být vždy ovoce nebo zelenina. Zvyšme příjem tekutin, minerálních vod, bylinkových čajů a ovocných šťáv.

Při dodržování těchto zásad můžeme jíst i chutně a bohatě. Z kuchařských knih vybírejme jídla, které jim odpovídají a dejme prostor vlastní fantazii. Potom nemusíme kupovat syntetické vitaminy a přepočítávat denně dávky, taková strava má všech potřebných látek dostatek.

A když se těmito zásadami budeme v převážné míře řídit, můžeme si jednou za čas dopřát opéci slaninu nebo na návštěvě neodmítnout smažený řízek.

Ani nejlepší strava nám však nebude mnoho platná, když náš organismus nemá dostatek pohybu a fyzické námahy. Jen tak se také dobrá strava dostane na každé místo organismu, ke každé buňce, jen tak se pohybové, svalové a vnitřní orgány udrží v činnosti.

To však neznamená, že si musíme hned zítra koupit některé z často reklamovaných jednoúčelových „mučidel“ a přes noc se trápit. Úplně stačí jednoduché domácí cvičení, jako někdy ve škole, nejlépe s malou činkovou zátěží.

Z množství nabízených cvičebních postupů si můžeme vybrat takový, který nám nejlépe vyhovuje. Můžeme cvičit kalanetiku, leibo, tibeťany, strečink…, hlavní věc je pohyb a fyzická námaha. I zde dejme prostor vlastní fantazii a vymýšlejme si cviky podle vlastních potřeb.

Součástí života mají být i procházky, turistika, cyklistika, plavání jakékoli jiné rekreační sporty, tanec, práce na zahradě, sběr hub, lesních plodů a samozřejmě léčivých rostlin. Zvykněme si na pravidelné otužování organismu od mytí studenou vodou, nejlépe po ranní rozcvičce, až po „lední medvědy“.

Člověk nepotřebuje jen „chléb a liry“. Člověk má nejen tělo, ale i duši. Bez životní pohody a míru v duši budou i dobrá strava a pohyb fungovat v organismu jen částečně. Duchovní potravu můžeme hledat v přírodě, umění i v božím chrámu. Najděme si smysl života, konejme dobro a pomáhejme druhým.

Za každou cenu se zbavme každodenního stresu, ať ho už způsobují pracovní, sousedské, partnerské vztahy nebo cokoli jiného. Dobrá životospráva nám pomáhá stres překonat, ale ten nemůže být trvalý.

Naše tělo potřebuje duševní klid a lásku.

Závěr

Člověk je sám strůjcem svého zdraví. Z neustálého toku informací a podnětů si musí sám vybrat, co a jakým způsobem ve svém životě uplatní. Samozřejmě za své konání a rozhodnutí i zodpovídá. Pokud je zdravý, na něm záleží, jak bude s tímto nejcennějším lidským pokladem zacházet. Když onemocní, má právo výběru lékaře, může přijmout nebo odmítnout nabízené možnosti léčby.

Má právo obrátit se i na přírodní způsoby udržování zdraví podle bylinkových receptů, které ověřil čas. Má právo vědět, že takové možnosti existují, že staré přírodní zákony života stále platí. K tomu chce přispět i tato publikace.

Všechny kopce, pohoří, všechny louky a lesy jsou přirozené lékárny.“ (Poracelsus)

Na každou nemoc vyrostla bylina.“ (Stará lidová moudrost)

Všeho s mírou a dobrého pramálo.“ (Farář Kneipp)

Lékař léčí, příroda uzdravuje.“ (Hippokrates)

Nechť ti je lék potravou a potrava lékem.“ (Poracelsus)

Když nejsi ochotný změnit svůj život, není ti pomoci.“ (Hippokrates)

Jako každému člověku je milé jeho zdraví, tak by měla být tato kniha v každém domě vzácná.“ (Juraj Fándly)

Iva Hédlová z 500 nejlepších receptů lidové medicíny – Dionýz Dugas

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 3.75 (2 hlasů)
nacita se...