Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

MED JAKO PŘÍRODNÍ OČKOVÁNÍ

medMed provází lidstvo již odnepaměti. „Jestli chceš žít do sta let, musíš si dát denně med,“ říkávaly naše babičky a dědečkové. Med ostatně hraje velkou roli i v Bibli: býval měřítkem hodnoty a bohatství.

 

To jen v naší přecukrované civilizaci ho považujeme převážně za sladidlo do čaje – nejspíše do horkého, když máme chřipku. Myslíme si, že ho „jen tak“ můžeme průmyslově míchat, a také přikrmovat včely, čím se nám zlíbí. Jenže nic z toho ve skutečnosti neplatí – dokonce ani to o chřipce.

Med a „nemed“

Med je zázračný „elixír“, vydestilovaný z rostlin, který může pomoci na všechno od angíny po kocovinu. Jen musí být ten správný – a správně užitý. I pro blížící se podzim, zimu a chřipkovou sezónu je jeho pravidelné užívání důležité. Zásadní však – tak jako ve všem – je vědět, jak.

První otázkou samozřejmě je, jaký med si obstarat. Že nemáme kupovat med z Argentiny, Číny či „směs medů ze zemí EU a mimo EU“, jak se obvykle dočteme na etiketě, víme asi všichni, neboť se o tom již mnohokrát psalo. To už je spíše než med jakýsi „nemed“, který jako med pouze „přibližně“ chutná.

Hlavní příčinou je poněkud přehlížený alarmující fakt: evropská produkce klesla natolik, že se vyplatilo začít dovážet levný med z Číny a Jižní Ameriky. Především čínský med se však ředí cukrem. Kromě toho jsou v něm často zbytky antibiotik, kterými se v Číně včely smějí léčit. Katastrofa pro játra a celý organismus. Za kvalitní med si proto opravdu vyplatí připlatit: pokud mávneme rukou a koupíme ten nejlevnější, spíše si zdravotní problémy přiděláváme, než bychom je odstranili. To už je lepší koupit kilo třtinového cukru.

Jak poznat kvalitu

Falšování medu je věda, o které existují desítky internetových stránek a celé učebnice. Zajímavé a jednoduché jsou tři poučky: za prvé – jakost medu nejlépe poznáme, pokud ho nalijeme do sklenice se studenou vodou. „Opravdový“ med proteče vodou hladce a poskládá se na dno sklenice. Med, který se okamžitě rozpouští, tvoří ve vodě zákal a podobně, je téměř jistě „nastavený“ cukrem. Moudrostí „z lidu“ je pak med na lžičce zkusit zakápnout lihem. Pravý med se má rozpustit jen se zachováním sedliny na dně lžičky. Třetí „lidovou“ metodou je dát med ochutnat psovi – ti údajně med neradi, zato cukr milují, proto lžíci pravého medu odmítnou, ale nekvalitní „pseudomed“ rádi zhltnou.

Vzhledem k tomu, že obvykle nemíváme v samoobsluze s sebou lžičky, líh ani psy, natož sklenice s vodou, a navíc nemůžeme balení v obchodě otevírat, platí zlaté pravidlo: když je to moc tekuté, je to divné. Naopak krystalizace jako taková primárně nevadí. Také je třeba pečlivě číst etikety: vyrobeno v ČR zdaleka automaticky neznamená český med. Úplnou jistotu, co se týče složení medu, však budeme mít jen tehdy, pokud si na blízkém venkově najdeme spřáteleného včelaře. Jako to bývalo vždycky.

kvalitní med

Elixír z přírody

Med – tedy ten dobrý – má pro člověka přímo zázračné složení. Tvoří ho samozřejmě také cukry, otázka je však jaké. Jde totiž především o takzvané jednoduché cukry – fruktózu, glukózu a sacharózu. Ty se rychle rozkládají a dodávají tělu téměř okamžitě energii. Unikátní je také jejich poměr. Na rozdíl od vysoce nezdravého „glukózo-fruktózového sirupu“ je med skvělým způsobem, jak tělu potřebnou energii dodat.

Naši předkové přisuzovali medu ještě mnohé další zázračné vlastnosti: Tak se dočteme v Izajášovi (7:15): „Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.“ Kdybychom se na podobný účinek medu skutečně mohli spolehnout, byl by nepochybně oním mýtickým „lékem na lidskou blbost“ a měli bychom ho nejspíše vpašovat do stravy mnoha šéfů farmaceutických koncernů…

Neméně důležitý je obsah bílkovin (nejvíce údajně v medu květovém), vitamínů a minerálů – počínaje vitaminem B (B1, B2, B6, B12), vitamin D, K, E.., z minerálů například vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík, křemík, železo… a tak dále. Mimo stopové prvky obsahuje také aminokyseliny, esenciální oleje a další pro  organismus extrémně „zajímavé“ látky typu mateří kašičky, a tak dále. Zkrátka je dokonalou přírodní směsí, která obsahuje jak důležité chemické komponenty, tak energii (esenci) rostlin, které jsou v něm obsaženy. Jako takový je vlastně jedinečným způsobem „živý“ – a také proto nám může pomoci mnohem více, než dokonale „umrtvený“ cukr (především ten rafinovaný).

Med i na rakovinu?

Jde skutečně o dokonalý přírodní „všelék“. Ostatně samotný jeho vznik je malým zázrakem. Pak snad ani nepřekvapí, že esence rostlin, sebraná v medu, léčí dokonce i rakoviny. „Vědecky ověřený“ je v tomto směru med z manuky z Nového Zélandu. Nejde však zdaleka jen o něj. Medu (a to i jiného, než novozélandského) se užívá například i při prevenci a léčbě leukémie.

Med totiž působí extrémně hojivě, protizánětlivě a výživně. Jde o jedno z nejlepších přírodních antibiotik. Kromě toho koktejl látek v něm obsažených vyživuje a hojí kůži. Proto se jej používá jak k léčbě popálenin, či drobných ranek, tak k výrobě kosmetiky či k medové masáži, při níž jsou prostřednictvím medu vytahovány toxiny, uložené podél páteřního kanálu. Skvělou výživou na pleť i vlasy je maska, vyrobená z medu, citronu a bylinek (šalvěj, heřmánek, skořice). Pro uhrovaté „puberťáky“, ale i ekzémy či rozaceou trpící přecitlivělé ženy dneška, je k nezaplacení! A přitom i při vší dnešní „drahotě“ stojí „dávka“ kvalitního medu výrazně méně, než „chemická bomba“ s laskominami typu parabenů, kterou často představuje průměrný dnešní krém či maska z drogerie (a to i ten, vydávaný za „přírodní“ či „bio“).

Medové očkování

Protizánětlivé působení medu je však natolik výrazné, že ve spojení se skořicí může pomoci dokonce i s artrózou a dalšími vleklými chorobami. Na „obyčejnou“ chřipku samozřejmě med zabírá rovněž – je ale důležité nedávat jej do horkého čaje! Při teplotách nad 40°C ztrácí totiž množství léčivých složek. Proto je nejlepší užívat jej ve vlažném, nejlépe bylinném čaji či při horečce i (kvalitním) mléce, zhruba třikrát denně.

Nejlepší je ovšem prevence: z medu si lze udělat „imunizační kúru“. Stačí dvě lžičky denně, jedna ráno na lačno, druhá před spaním. Povzbudíte metabolismus, podpoříte detoxikaci těla i imunitu, která „vyžene“ viry a bakterie. S trochou nadsázky můžeme říct, že preventivní užívání medu je vlastně něco jako „přírodní očkování“.

Naši předkové přisuzovali medu ještě mnohé další zázračné vlastnosti: Tak se dočteme v Izajášovi (7:15): „Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.“Kdybychom se na podobný účinek medu skutečně mohli spolehnout, byl by nepochybně oním mýtickým „lékem na lidskou blbost“ a měli bychom ho nejspíše vpašovat do stravy mnoha šéfů farmaceutických koncernů…

Ať tak či tak, rozhodně můžeme s citovaným výrokem začít u sebe a zvolit to dobré – přírodní a přirozené. Jako další jednoduché zapomenuté zázraky, které  pro vás soustavně sledujeme a dokumentujeme. Protože „obnovit paměť“ a nebýt závislý pouze na tom, co nám (nejen) farmaceutický průmysl předhazuje, už znamená být v protiproudu. S malým i velkým P.

Převzato z: protiproud.parlamentnilisty.cz

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (4 hlasů)
nacita se...