Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

PŮVOD SLOVA AROMATERAPIE

AromaterapieKdyž Ra, bůh slunce, rudě žhnul na večerní obloze nad starým Egyptem, zapalovali kněží opojnou směs šafránu, skořice čínské, nardu, skořice cejlonské, jalovce a jedenácti dalších zázračných ingrediencí, aby pro nadcházející den zajistili bezpečný návrat boha na východní oblohu. 
 

 

Řekové věřili, že jejich bohové opouštějí horu Olymp na voňavých oblacích, oděni do šatu vonícího květinami. A bylo to právě tam, kde moudrý a vážený Hippokrates opěvoval blahodárný účinek několika kapek vonných olejů přidaných do horké koupele. V hájích Arkádie přišel Theofrastus na to, že „ oleje užité zevně přinášejí tělo užitek uvnitř.“

Římané, kteří zdědili slávu Řecka, užívali vonných olejů značně rozmařile, a nejvíce ze všech pak prostopášný Nero. Když doprovázel svou ženu na místo jejího posledního odpočinku, zahalil se do dávky parfému, která měla vystačit na dvanáct měsíců.

Na záhadném východě, v Číně, přicházely děti bohatých žen na svět v místnosti, kde se vykuřovalo pelyňkem, jehož stoupající dým prý přitahoval duše příbuzných a navozoval radostnou náladu matky a novorozence.

Na přelomu 10 a 11. století objevili Turci způsob, jak získat ty nejčistší éterické oleje a výtažky - destilaci. Takto získané éterické oleje přivezli do Evropy později Křižáci krále Richarda při návratu z cesty do Svaté země.

Éterické oleje používali bylinkáři tak zvučných jmen jako Culpeper a Gerard. I přes stále větší znalost chemie, která měla za následek, že bylinky upadly do nemilosti, nepřestali lidé věřit v zázračnou sílu vůní. Marcel Proust cestoval z Paříže do Normandie, aby mu vůně jabloňových květů pomohla při hledání inspirace, a když Schiller, Proustův kolega z chrámu Kaliopé a její sestry, múzy Klió, potřeboval najít přesně to slovo, které hledal, inhaloval štiplavý pach hnijících jablek.

Přes svou dlouhou a úctyhodnou historii zůstalo slovo aromaterapie neznáme až do čtvrtého desetiletí minulého století, do doby, kdy jeden francouzský vědec, hledající úlevu od bolesti, ponořil svou popálenou ruku do džbánu naplněného čistým levandulovým olejem. Rychlost, s jakou se ruka zahojila, jej dovedla k výzkumu vlastností éterických olejů a k vytvoření slova AROMATERAPIE.

I další dva průkopníci pocházeli z Francie - Jean Valnet a Marguerite Mauryová. Valnet léčil pomocí éterických olejů raněné vojáky a stal se jednou z jezářivějších hvězd na nebi aromaterapie. Madamme Mauryová, byla průkopnící v užívání zředěných éterických olejů pro potřeby tělesné masáže.

Technika aromaterapie se nakonec dostala z receptur a příruček několika zasvěcených do hlavního proudu moderního života.

K ČEMU SLOUŽÍ ÉTERICKÉ OLEJE ?

N Éterické oleje jsou životní silou rostlin, stejně jako duše je duchovním centrem lidských bytostí. Podporují růst, přitahují hmyz k opylení, odpuzují zvěř a chrání proti nemocem.

Výtažky z nich nám nabízejí celou škálu léčivých prostředků a jsou požehnáním při péči o krásu. Každý olej obsahuje stovky různých komponentů, a protože se již chemikům podařilo všechny identifikovat, ještě žádná laboratoř je nedokázala uměle vyrobit.

Některé oleje stojí celé jmění. Na výrobu pouze několika málo kapek jasmínového oleje je třeba desítek tisíc jasmínových květů a každá kapka je cennější než ta, která následuje po ní. Aby jasmín vydal svůj pečlivě střežený olej, je třeba jeho květy sesbírat ručně před úsvitem.

NĚKOLIK SLOV O TECHNOLOGII

Destilace - tento systém byl objeven v Turecku před tisíci lety. Příslušná část rostliny se vloží do páry nebo do vařící vody. Výpary jsou potom vedeny systémem skleněných trubic kondenzátoru, z něhož jsou kapky oleje odčerpávány.

Enfleurage- jde o nejstarší a nejlevnější způsob, neboť jej lze provádět pouze ručně. Květy se rozloží na skleněné tabulky potřené živočišným tukem nebo včelím voskem. Květy se rozprostřou ve vrstvách na sebe, až je tuk nasycen éterickým olejem. Tato směs se rozpustí v alkoholu a tuk klesá na dno nádoby. Tekutina se potom zahřívá, dokud se alkohol nevypaří a olej je možno slít.

Lisování - Éterické oleje citrusového ovoce jsou uloženy v malých pórech slupky, a lze je tedy získat jejich vylisováním.

Rozpuštění - okvětní plátky se smíchají s rozpouštědlem ve velkém sudu a směs se několik hodin promíchává. Když okvětní lístky pustí olej, směs se přecedí a získaná kapalina se povaří, aby rozpouštědlo vyprchalo. V olejích, získaných tímto způsobem však zůstávají stopy po rozpouštědle, proto o nich mluvíme spíše jako o čistých olejích než jako o olejích éterických.

Iva Hédlová podle knihy Aromaterapie - W. Greig Dodd

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
nacita se...