Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

ROSTLINY V LIDOVÉM LÉKAŘSTVÍ - 7. část

Přátelé, v dnešním díle poznámkového seriálu s názvem Rostliny v lidovém lékařství (7.část), si jednotlivě představíme rostliny, které jsou v seznamu uvedeny pod číslem 61. Malinovník obecný až do čísla 80. Pivoňka lékařská.

 

Veškeré níže uveřejněné informace pocházejí od Dr. Petra Nečase, CSc. PhD.S ( u tento symbol (*Jan Bergmann), bude se jednat o rozšiřující informace k danému tématu a to buď formou doplnění textu a nebo přímou formu aktivního odkazu. Příjemný den vám všem a s pozdravem Jan B.

 

61. Malinovník obecný / ostružina malina  

ROBUS IDEAUS L.

(Ostružiník maliník)

Užitečné látky: Jako droga se užívá plod (Fructus rubi idaei) a list (Folium rubi idaei).

 

Upotřebení: V kuchyni se upotřebí maliny k přípravě zavařenin a šťávy. Jsou chutným pokrmem. Jinak se jich užívá hlavně v potravinářském průmyslu.

 

Sběr: Plody se sbírají v srpnu a září. Obyčejně se zpracovávají za čerstva. Ke sběru listu se volí jen listy jemné, ne ještě zcela vyvinuté. Sbírají se v červnu a červenci. Suší se ve stínu, rozestřeny v tenkých vrstvách.

Užití v lidovém lékařství:

* Horečka -  rozmačkané maliny se protlačí sítem a vaří se stejným množstvím cukru. Při vaření se sbírá pěna a zhoustlý sirup se po vychladnutí plní do lahví. Před pitím se ředí vodou.

* Nachlazení - z mladého sušeného listu se připravuje čaj stejně jako čaj čínský. Pije se horký s citronem a cukrem.

 

 

 

 

 

62. Mařinka vonná / marinka voňavá

(Svízel vonný)

GALIUM ODORATA (L.) SCOP.

Lidové názvy: svízel voňavý, voňavka, planá mořena, koření božcové, koření hlízné, asparelka dobrovonná, asparelka drobňová, maryka vonná, mařena vonná.

Užitečné látky: Jako drogy se užívá natě (Herba asperulae odoratae).

 

Upotřebení:

  1. Mnoho mařinky se spotřebuje jako přísada do různých speciálních tabákových směsí.
  2. V domácnostech se z ní někdy připravuje čaj, který slouží jako náhražka čínského čaje.

Sběr: Nať se sbírá buď krátce před květem nebo tehdy, když začíná kvést, tedy od dubna do června. Sebrané byliny nutno rychle usušit, nejlépe umělým teplem, přičemž však teplota nemá překročit 35°C. Při sušení rostlina ztmavne, až se konečně zbarví modrozeleně až černozeleně.  

Užití v lidovém lékařství:

* Močové kameny - špetka sušené natě mařinky a špetka jahodového listu se spaří šálkem horké vody, nechá 1 minutu povařit, odstát a 3x denně vypije.

* Vodnatelnost - 25g marinky vonné + 20g zeměžluči + 20g řebříčku + 20g macešky trojbarevné +10g pýru. Polévková lžíce směsi se spaří ve čtvrt litru vody, nechá odstát a na 3x vypije.

* Blednička - 10g mařinky vonné + 10g kopřivy + 10g lipového květu + 1g kořene hořce. Polévková lžíce směsi se spaří ve čtvrt litru vody, nechá odstát a na 3x vypije.

* Čistění krve - tzv. májové víno: hrst čerstvé mařinky vonné hodinu máčíme v litru dobrého bílého vína a osladíme podle chuti. Pije se jen (!) pohárek denně večer */.

* Nežity - rozmačkaná čerstvá nať se přikládá na nežity, aby se urychlilo jejich zhnisání.

* Vrásčitá pokožka - 1 až 2 lžíce natě přelít šálkem studené vody, nechat půl hodiny stát a pak pŕejít varem. Dalších 15 minut stát, scedit a používat jako pleťovou vodu.

* POZOR - Neužívat dlouhodobě, hrozí poškození jaterního parenchymu.

*/ Oblíbené„májové víno“ z mařínky vonné je nutno pít uvážlivě, může způsobit bolest hlavy. 

 

 

 

 

 

63. Máta peprná / mäta pieporná      

MENTHA XPIPEITA L.

Lidové názvy: balšám,koření větrové, máta pepřová, nána.

Užitečné látky: Jako droga se užívá list (Foliummenthae piperitae), nať (Folium menthae piperitae) a silice, která se z nich vyrábí (Oleum menthae piperitae), připravuje se z ní destilačním pochodem mentol.

Upotřebení:

  1. V průmyslu slouží máta peprná jako přísada při výrobě likérů.
  2. Cukráři ji dávají do svých výrobků.
  3. Ve voňavkářství se jí aromatizují ústní vody.
  4. Listů nebo silice se v některých zemích užívá k hubení myší a krys.

Sběr: První sklizeň máty je v období před tvorbou květů, tedy začátkem července. Nať se sklízí v dopoledních hodinách a za suchého počasí. Nať se musí ihned po sklizni rozložit a sušit, protože se snadno zapařuje. V menším množství se suší ve stínu, v dobře větraných prostorách. Sušená droga se uschovává v jutových nebo papírových pytlích.  

Užití v lidovém lékařství:

Nechutenství -

a) ráno na lačný žaludek a večer před spaním vypít nálev, připravený ze tří špetek sušené máty a 200 ml vřelé vody.

b) Nebo odvar, do něhož se přidá kávová lžička šťávy z reveně dlanité a kávová lžička sirupu z pomerančové kůry.

c) 20g listu máty peprné + 20g kůry skořicové + 40g zeměžlučové natě. Jedna polévková lžíce se spaří ve čtvrt litru vody, nechá 10 minut stát a nadvakrát - ráno a večer vypije.

 

Nadýmání -

a) 20g listu máty peprné + 20g listu meduňky + 10g listu pomerančovníku + 5g semene fenyklu. Polévková lžíce směsi se vhodí do ¾ litru vařící vody a nechá se vařit tak dlouho, až se svaří napolovičku.

b) Nebo 10g listu máty peprné + 10g plodů anýzu + 10g plodů fenyklu + 20g plodů kmínu. Polévková lžíce směsi se vaří 2 minuty ve ¼ litru vody a užívá se ráno, v poledne a večer po třetině odvaru.

c) 20g listu máty peprné + 20g květu heřmánku + 20g listu meduňky + 20g kořene lékořice. Polévková lžíce směsi se vaří 2 minuty ve ¼ litru vody a užívá se ráno, v poledne a večer po třetině odvaru.

d) Lze také užívat prostě 5 kapek mátového oleje na kostku cukru.

 

*Migréna, bolesti hlavy -  pomáhá, natřeme-li čelo a spánky roztokem 20 kapek mátového oleje v 20 ml lihu. Nebo přiložit na čelo rozmačkaný list máty peprné. Pít 2x denně malý šálek čaje z 30g listu máty peprné + 20g listu meduňky + 10g kůry skořice.

* Ústnívoda - odvar z 10g sušeného listu máty peprné ve čtvrt litru vody.

* Rýma - uvolnit nosní průchod občasným šňupnutím prášku, připraveného rozdrcením sušené máty. Rovněž se doporučuje inhalace - nejdéle 10 minut nebo kloktat nálevem.

* Otoky - do jednoho litru octa dáme 25g listu máty peprné + 25g listu rozmarýny + 25g listu šalvěje + 5g kořene anděliky + 5g poupat hřebíčku a necháme jeden den vylouhovat.

* M.Méssegué - pro udržení kondice - nálev ze 6 špetek máty a 3 špetek rozmarýnu na jeden litr vody.

* POZOR- neužívat dlouhodobě. Při předávkování vzbuzuje ošklivost a křeče. Zejména u dětí je nutná opatrnost.

 

 

 

 

 

64. Mateřídouška obecná / materina dúška obyčajná

THYMUS SERPYLLUM (L.) SPEC. COLL.

Lidové názvy: chodec, žadovník, douška mateří.

Užitečné látky: Jako droga se užívá mateřídoušková nať (Herba serpylli) a silice z ní získané (Oleumserpylli).

Upotřebení: Látek, které jsou v mateřidoušce obsaženy se užívá při výrobě různých kosmetických a toaletních potřeb.

Sběr: Kvetoucí nať se sbírá od června do srpna. Sbírají se jen vzpřímené stonky a suší se ve stínu v tenkých vrstvách. Někdy se sbírají jen listy, které se ze stonků zdrhnou.
 

Užití v lidovém lékařství:

*Kolika, nadýmání - 10g natě mateřídoušky + 10g květu heřmánku + 5g kořene puškvorce + 5g kůry skořice. Na tuto směs se nalije 0,5 litru vína, nechá se 2 dny stát, scedí a užívá se 3x denně lžíce.

* Kestejnému účelu se užívá nálevu z 15g mateřídouškového listu, na který nalijeme ¼ litru vřelé vody. Užívá se 3x denně šálek.

* Revmatismus - bolestivá místa se natírají mazáním z 20 ml mateřídouškového oleje a 200ml lihu.

* Pohmožděniny - obklady namočené do mateřídouškového odvaru z 30g listu a 0,5 litru vody. Vaří se 5 minut.

* Pálení chodidel po pochodu - desetiminutová koupel v teplém nálevu z mateřídoušky.

* Velmi silná dezinfekce - do nálevu z mateřídoušky (či tymiánu*/) přidat Tea Tree Oil, na šálek 3-5 kapek pro vnitřní užití, na vnější 10-15 kapek.

* Zevně působí mateřídouška (i tymián*/) v nálevu jako účinné kloktadlo, na výplachy a obklady.

* POZOR- ani jeden druh neužíváme dlouhodobě, dětem snižujeme dávky!  

*/ Obdobné účinky má tymián obecný, který se jí velmi podobá.

 

 

 

 

 

65. Meduňka lékařská / medovka lekárska

MELISSA OFFICINALIS L.

Lidové názvy: Dubravník, marulka, materník, marule, medlinka, medun, medunice, rojovník, thé matkové, doubravnice, lemonika, medovka, včelanka.

Užitečné látky: Jako drogy se užívá buď celé natě (Herba melissae) nebo jen listů (Folium melissae). V domácím léčení se užívá také meduňkové silice (Oleum melissae).

Upotřebení:

  1. Meduňky lékařské se užívá při výrobě likérů. Je součástí známé chartreusky, benediktýnky a absintu.
  2. Meduňkové silice se užívá i ve výrobě voňavek.

Sběr: Nať se sklízí 2x až 3x do roka. První sklizeň je na začátku květu, tedy v červnu. Suší se přirozeně ve stínu a teplota nesmí být vyšší než 35°C. Chceme-li získat drogu jen z listů, otrháme je z posekané rostliny za čerstva.

 

Užití v lidovém lékařství:

*Migréna - odvar z 20g listu meduňky + 20g listu jitrocele + 30g lipového květu + 10g kořene kozlíku + 5g kořene hořce. Polévková lžíce této směsi se svaří v jednom litru vody až na 0,75 litru. Pije se 3x denně šálek.

* Nevolnosti- Karmelitské kapky - 50g meduňkového listu + 20g citrónové kůry + 30g semene koriandru + 10g muškátového oříšku + 10g kůry skořice + 100ml čistého lihu + 200 ml vody. Pokrájené součásti se nechají extrahovat 7 dnů, potom se přecedí a uloží v dobře uzavřených lahvičkách.

* Svalová únava - masírovat svalstvo asi 10 minut meduňkovou silicí, zředěnou desateronásobným množstvím lihu nebo francovky.

* Obtížná menstruace - 20g listu meduňky + 20g natě zemědýmu + 20g listu šťovíku + 20g kořene hořce + 15g natě majoránky. V jednom litru vody se 3 minuty vaří výše uvedená směs bylin. Pije se 5x denně šálek horkého čaje.

* Nadýmání - 20g listu meduňky + 10g listu pomerančovníku + 5g semene fenyklu + 5g natě tymiánu. Polévková lžíce směsi se vhodí do půl litru vařící vody a obsah se nechá svařit o jednu třetinu. Pije se ráno a večer šálek.

* Nechutenství - spařit 10g sušeného listu meduňky ve 200 ml vody a vypít malý šálek před každým jídlem.

* Revmatismus - koupele ze 75g natě meduňky + 30g květu heřmánku + 75g listu máty peprné. Tato dávka se vhodí do 3 litrů vody, povaří 5 minut a vleje do koupele.

* Meduňkové víno - na jeden litr bílého vína hrst meduňky, nechat stát den na teplém a tmavém místě. Pijeme skleničku denně. Posílí srdce, vyčistí dýchání.

 

 

 

 

 

66. Medvědice lékařská / medvedica lekárska

ARCTOSTAPHYLOS UVA-URSI (L.) SPRENG.

Lidové názvy: hrozník, kostrounek, nedvědice, tolokněnka, tolotěnka.

Užitečné látky: Jako droga se užívá list (Folium uvae ursi).

Upotřebení: Dříve se medvědice používalo k vydělávání safiánové kůže. Jinak má svůj význam jen v lékařství.

Sběr: Listy medvědice se sbírají v teplých a suchých dnech v létě. Suší se rychle, nejlépe při umělém teple asi 40°C. Pokud u nás roste medvědice divoce, nesmí se sbírat, poněvadž jako vzácná rostlina je zákonem chráněná.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Záněty močové trubice - 20g listu medvědice + 20g natě průtržníku + 20g listu bazalky + 20g květu brusinky. Této směsi se vezme kávová lžička na čtvrt litru vody, povaří se 5 minut, nechá 10 minut odstát a vypije porce ráno a porce večer.

* Záněty měchýře - 75g listu medvědice + 15g listu máty peprné + 15g březových listů + 25g natě průtržníku + 10g kořene lopuchu + 10g petrželového semene. Polévková lžíce směsi se nechá povařit 5 minut v 0,5 litru vody a vypije se polovina ráno a polovina večer.

* Ke stejnému problému - 30g listu medvědice + 30g březového listu + 30g listu slézi + 10g květu arniky. Lžíce směsi se vaří 5 minut v 0,5 litru vody a během dne se vypije.

* Močové kameny - Edinburgský prášek - 30g rozetřeného listu medvědice + 50g práškové chininové kůry + 1g opia. Vše se dobře smísí a rozdělí na 30 prášků, které se užívají 3x denně a vždy se zapijí 50 ml vody.

 

 

 

 

 

67. Merlík vonný / mrlík voňavý       

CHENOPODIUM (BONUS-HENRICUS) AMBROSIOIDES L.

Lidové názvy: jezuitský čaj, merlík všedobr, všedober.

Užitečné látky: Jako droga se užívá nať (Herba chenopodii) nebo kořen (Radix chenopodii).

Sběr: Sbírá se od června do září, v době květu. Hrubší stonky se odstraní a sběr suší nejlépe na lískách při mírném teple. Několik zvláště pěkných rostlin necháme stát na semeno. Kořen se pro čerstvé užití vybírá v březnu nebo pak v červnu až září.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Menstruační obtíže - 20g natě merlíku + 20g listu jitrocele + 20g natě přesličky + 20g listu kopřivy + 15g kořene puškvorce. Dvě kávové lžičky se spaří ve čtvrt litru vody, nechá se odstát a vypijí se 3 dávky za den.

* Rány, hemoroidy, záněty - listy merlíku se přikládají na rány, jejichž hojení se tím urychluje. Strouhaný nebo drcený čerstvý kořen jako obklad změkčuje podlitiny.

* Laktace - dvouminutový odvar čerstvé natě zvyšuje laktaci.

* Lupénka - obklad z čerstvé rozdrcené natě naložisko. Aplikujeme cca. půl hodiny.

* Anémie - 2 díly mladých čerstvých listů merlíku a jeden díl čerstvé šalvěje rozmixovat a vytlačit šťávu, užívat 5x denně před jídlem.

* Kořen podávaný jako zelenina posiluje.

 

 

 

 

 

68. Měsíček zahradní / nechtík záhradny

CALENDULA OFFICINALIS L.

Lidové názvy: krusíček, nechtík, pampalík, květ umrlčí, květ nechtekový.

Užitečné látky: Jako droga se užívá květ (Floscalendulae).

 

Upotřebení:

  1. Žlutými jazykovitými květy se falšuje šafrán.
  2. V Orientu slouží měsíček k náboženským účelům.
  3. U nás se pěstuje jako květina okrasná a lékařská.

Sběr: Květ se sklízí od června do září, podle toho jak se rozvíjí. Pro obchod sklízíme jen vnější jazykovité květy. Pro domácí potřebu můžeme brát i květy střední, trubkovité. Květy se suší  co možná nejrychleji v tenkých vrstvách. Pozvolným sušením totiž ztrácejí svou krásnou barvu, hnědnou, i když jejich léčebná hodnota zůstává.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Hemoroidy - odvar 10g sušeného květu v jednom litru mléka. Vypije se během dne po jednom šálku.

* Kuří oka, bradavice - šťáva, vytlačená z čerstvých květů a i listů se silně osolí a v obkladu se přikládá na kuří oka, bradavice a zrohovatělou kůži na nohách, která po nich měkne.

* Vředy a rány - měsíčkový olej získáme tak, že okvětní lístky natlačíme do dobře uzavřené láhve, vzduchotěsně uzavřít a na 14 dnů vystavíme slunci. Olej se shromáždí na dně, přilejeme trochu lihu na ochranu proti plesnivění. Olej kapeme se na rány a vředy, jejichž hojení urychluje.

* Vředy a zduřelé žlázy - dáváme 3x denně mast, zhotovenou smísením 10g šťávy z měsíčkových květů a 20g čistého sádla.

* Jiná mast - 20g květu měsíčku + 20g květu arniky + 20g listu třezalky + 20g listu routy.  Vše se dobře rozmělní na malé kousky a vaří hodinu se 150g vepřového sádla. Potom se pozorně slije a přidá 75g rozehřátého vosku. Mast se nechá za stálého míchání vystydnout.

* Trávící ústrojí a ženské orgány - užívá se jednominutový odvar. Má kancerostatický efekt!

 

 

 

 

 

69. Mochna husí / nátržník husí

POTENTILLAANSERINA L.

Lidové názvy: stříbrník, stříbrníček

Užitečné látky: Jako droga se používá list (Foliumpotentillae anserinae nebo Folium argentinae), nať (Herba potentillaeanserinae), nať s kořeny (Herba potentillae anserinae cum radice) a oddenek(Radix potentillae anserinae).

Sběr: List se sbírá v době květu rostliny, tedy od května do července. Suší se v tenkých vrstvách na slunci.

Nať, ať s kořenem nebo bez kořene, sbíráme také v době květu a suší se podobně jako list.

Kořen se sbírá na podzim v září a říjnu. Dobře se omyje v tekoucí vodě a suší se zvolna umělým teplem na kamnech nebo v sušárně.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Žaludeční a střevní katar - odvar z 20g sušeného listu mochny husí ve čtvrt litru mléka. Pije se každou hodinu doušek.

* Plynatost, kolika - odvar z 20g sušeného listu mochny husí a 5g semene fenyklu ve ¼ litru mléka. Tato dávka se pije 3x denně.

* Žloutenka - 15g listu mochny husí + 15g kořene čekanky + 15g listu jablečníku + 15g kořene bertrámu + 15g listu vachty. Čajová lžička se spaří šálkem vřelé vody, nechá 5 minut stát. Pije se 3x denně.

* Krvácení, zvracení krve - odvar z půl lžičky oddenku na šálek, 2-3x denně nebo i čerstvý prášek z kořene, 4-6x denně na špičku nože.

* Ústní záněty, uvolňování zubů - jako kloktadlo z odvaru, půllžičky sušeného kořene na šálek vody.

* Žaludeční čaj - stejným dílem nať s oddenkem mochny husí, fenykl a kmín, 3x denně před jídlem.

* Svalové bolesti - jeden díl sádla, půl dílu rozdrcené natě mochny husí, 2 díly nastrouhaného kořene kostivalu. Přiložit obklad.

 

 

 

 

 

70. Mochna nátržník / nátržník vzpriamený

POTENTILLA ERECTA (L.) Räuschel

Lidové názvy: koření tržené, koření pětilístkové, koření krevní, přetžník

Užitečné látky: Jako droga se používá oddenek(Rhizoma nebo Radix tormentillae), méně často už nať (herba tormentillae).

Upotřebení:

  1. V průmyslu se oddenku užívá jako třísla k vydělávání kůže.
  2. Barvivo slouží při výrobě inkoustu.

Sběr: Oddenek se sklízí druhým rokem tak, že brzy z jara, dříve, než vyrazí první listy, nebo na podzim v září se oddenky vyrýpají, omyjí a zvolna, při umělém teple suší. Sušením droga zčervená. Je zajímavé, že starý oddenek ve tmě světélkuje jako ztrouchnivělé dřevo.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Úplavice - 20g oddenku z mochny nátržníku se nakrájí na drobné kousky a máčí 5 dnů ve 100 ml čistého lihu. Potom se přecedí a užívá 4x denně 10 kapek před jídlem do lžíce s vodou.

* Nechutenství - deset kapek výše uvedeného extraktu před obědem.

* Průjem - 20g oddenku mochny se vaří 3 minuty ve čtvrt litru vody a užívá 5x denně dvě polévkové lžíce.

* Místo odvaru lze užívat také 3x denně na hrot nože prášku, získaného dokonalým rozdrcením sušeného oddenu mochny nátržníku.

* Letní průjmy - několikrát denně sníst 1 až 2 lžičky sušených borůvek, pak na špičku nože čerstvý prášek kořene mochny nátržníku, zapíjet nálevem z (čubetu) benediktu lékařského

* Zánět mandlí -  20g oddenku mochny se vaří 3 minuty ve čtvrt litru vody a užívá se jako kloktadlo přilehkých katarech mandlí.

* Zánět dásní - odvarem výše uvedeným se vyplachují každou hodinu ústa.

 

 

 

 

 

71. Mydlice lékařská / mydlica lekárska

SAPONARIA OFFICINALIS L.

Užitečné látky: Jako droga se používá kořen mydlice (Radix saponariae rubrae) nebo nať (Herba saponariae),méně list (Folium saponariae).

Upotřebení: Jelikož má saponin obsažený v rostlině i rozpouštěcí účinek jako mýdlo, má hlavně kořen technické využití. Odvarem z kořene se perou hedvábné a jiné jemné látky, krajky a podobně. Tento odvar totiž nemá nevýhodné vlastnosti mýdla, není ostrý a neporušuje barvy.

Sběr: Kořen se sklízí buď brzy na jaře, v březnu a dubnu, dříve než vyraší listy nebo na podzim, v září a říjnu. Poněvadž oddenkové vláknění sahá hluboko do země, je sklizeň velmi pracná. Kořeny se řádně omyjí a rychle suší při umělém teple asi 70-80°C.

Listy se sbírají v červnu a červenci, než rostlina rozkvete. Suší se na slunci v tenkých vrstvách.

Nať se sbírá v srpnu a září, kdy rostlina kvete. Suší se stejně jako listy.

 

 

Užití v lidovém lékařství:

* Kožní choroby - rozdrcený oddenek nebo rozsekaná nať či listy slouží jako kosmetický prostředek pro choulostivou pleť. Omývá se jím obličej a ruce při kožních chorobách. Dá se jich 2 hrsti na jeden litr teplé vody.

* Pásový opar - obklady z čerstvé natě. Nať spařit, rozmačkat a přikládat několikrát denně.

* Poruchy látkové výměny - připravit nálev z natě, 15g na 500 ml vody. Pijí se 1-2 šálky denně.

* Trudovitost - jednu lžíci natě nebo listů mydlice nechat přes noc v šálku podmáslí. Ráno ohřát a vlažným přípravkem čistit obličej.

 

*/ Dříve se mydlice lékařské užívalo v lékařství hodně. Nyní byla úplně vytlačena jinými přípravky.

 

 

 

 

 

72. Náprstník červený / náprstník červený

DIGITALIS PURPUREA L.

Užitečné látky: Jako droga se používá list (Folium digitalis).

Sběr: Listy se sklízejí 5-6 měsíců po vzejítí ručně srpem za suchého počasí po opadnutí rosy. Listy se po sklizni nechají 2-3 dny odpočinout v tenkých vrstvách při dobrém větrání. Teplota má být asi 20°C. Dále se pak suší v sušárně při teplotách do 50°C. Suchá droga se balí do jutových pytlů.

 

POZOR! Po celou dobu práce s drogou, je třeba mít na paměti, že se jedná o rostlinu jedovatou, je tedy nutné pečlivě dodržovat všechna hygienická opatření. Že je náprstník jedovatou rostlinou, o tom svědčí už i to, že se mu dobytek na pastvě vyhýbá a nežere ho. Hlavně domácí ptáci otravě rychle podléhají.

Otrava u člověka může vzniknout tak, že se vezme nepřiměřeně velká léčebné dávka. Otrava se projevuje závratěmi, hučením v uších, zvracením, bolestmi hlavy až deliriem. Puls se silně zrychlí, stane se nepravidelný, srdce se může i zastavit.

První pomoc spočívá v podání silné černé kávy. Lékař, kterého je nutné ihned zavolat, zařídí potom další léčení.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Srdeční nemoci - vnitřně se užívá při chorobách ve formě nálevu, předepsat ho však smí jen lékař!

* Revmatismus - zevně se náprstníkového listu užívá při bolestech tak, že hrst listů se spaří, přiloží na bolestivé místo a obváže.

 

 

 

 

 

73. Netřesk střešní/ skalná ružastrešná

SUMPERVIVUM TECTORUM L.

Lidové názvy: hromotřesk, mužík menší, mužík tučný, nebotřesk, rojník, rozchodník ostrý.

Užitečné látky: Jako lidová droga se užívá list (Folium sempervivi).

 

Upotřebení:

  1. Netřesk se pěstuje jako ozdobná rostlina v zahrádkách a parcích ne umělých skládkách, tzv. alpiniích. Dodává jim svěžího vzhledu.
  2. V oficiálním lékařství se netřesku vůbec neužívá. Ale v lidovém lékařství je netřesk velmi oblíben.

Sběr: Čerstvý list se sbírá v době květu, tedy v červenci a srpnu. Suší se ve stínu v tenkých vrstvách.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Choroby močového měchýře - šťávy, vytlačené z čerstvých listů se užívá 3x denně kávová lžička.

* Úplavice - odvar z listu tak, že 20g suchého nebo 30g čerstvého listu netřesku vaříme 10 minut ve čtvrt litru vody a pijeme tuto porci 3x denně.

* Bodnutí hmyzem - rozmačkaný list netřesku se přikládá na bodnutí včelou nebo vosou. Pálení se tím zmírní a zažene otok.

* Spáleniny - přiložíme rozmačkaný list nebo šťávu vytlačenou z listů. Značně mírní palčivost!

* Záněty ústní - vyplachovat ústa vodou, do níž se přidá šťáva z čerstvého netřesku - 3 lžičky na půl litru vody.

* Pihy - užívá se lihového výtažku z 20g netřeskového listu nakrájeného na drobné kousky, ty naložíme do 100 ml lihu a necháme stát 7 dnů. Potom přecedíme, vymačkáme a výtažkem natíráme pihy 3x denně.

* Zhmožděniny, rány, modřiny - listy pomačkat a vařit se sádlem tak dlouho, až se voda odpaří. Mazat postižená místa.

* Nedoslýchavost, ušní zánět, zvonění v uších - vkapeme několik kapek čerstvé šťávy do ucha.

 

 

 

 

 

74. Oman pravý / oman pravý

INULA HELENIUM L.

Lidové názvy: alant

Užitečné látky: Jako droga se užívá oddenek (Radix helenii nebo Rx. Inulae, nebo Rx.enulae).

Upotřebení: Čerstvé oddenky se zavařují do cukru a užívá se jich potom stejně jako jiné zavařené ovoce.

Sběr: Oddenek se sklízí v říjnu v době vegetačního klidu. Suší se při teplotě do 35°C.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Kašel -  20g kořene vaříme 5 minut ve 200 ml vody a užíváme 4x denně lžíci.

* Katar průdušek - 3x denně malá sklenka omanového vína, v jednom litru bílého vína po tři dny se máčí směs z 30g kořene omanu + 15g kůry z pomerančových plodů.

* Žaludeční obtíže - 15g kořene se 3 dny máčí v 1/8 lihu, scedí a užívá se 3x denně 10 kapek. Za stejným účelem se užívá tinktury z 10g omanového kořene, 10g puškvorce a 1/8 litru lihu. Připraví a užívá se stejně jako předešlá tinktura.

* Bolesti naprsou - ¼ kg omanového kořene se očistí, pokrájí na tenké lupínky a přes noc máčí ve vodě. Druhý den se v 1 litru vody vaří. Voda se sleje, kořen se nechá na plátně oschnout a vaří s ½ kg cukru, dokud nezhoustne. Uloží se jako každá jiná zavařenina.

* Žloutenka - 30g kořene omanu + 30g listu sennového (Folium sennae) + 30g dřeva guajakového (Lignum sanctum) + 30g kořene lékořice + 30g semene anýzu + 30g semene koriandru + 120g hrozinek. Vše se nadrobno pokrájí a poleje jedním litrem žitné kořalky. Nechá se stát 4 dny a potom se scedí. Užívá se 3x denně lžíce.

* Chudokrevnost - 20g kořene omanu + 20g listu jablečníku + 20g natě zeměžluči + 20g lipového květu. Jedna polévková lžíce se spaří ve ¼ litru vody a nechá 10 minut odstát. Pije se 3x denně tato porce.

* Pálení žáhy - 30g kořene omanu + 20g listu máty peprné + 15g listu jitrocele + 10g kořene bukvice + 5g kořene bedrníku. Dvě kávové lžičky směsi se vaří ve ¼ litru vody 2 minuty, nechají 10 minut odstát a scedí. Pijí se 4 porce denně.

* Nadýmání - víno Sv. Pavla - polio Paulina, 70g prášku omanového kořene na jeden litr bílého vína, nechá se 10 dní stát, užívá se 3x denně 1 lžíce.

* Šedivá pokožka - 2 lžíce drogy vařit 5 minut, nechat stát 10 minut a dávat obklady.

* Dyspepsie s nadýmáním - prášek z 50g omanu, 30g kmínu a 20g fenyklu brát po jídle na špičku nože. Uchovávat v tmavém, vzduchotěsném obalu.

* POZOR - nepřekračujte dávky omanu!

 

 

 

 

 

75. Ořešák královský / orech vlašský

JUGLANS REGIA L.

Lidové názvy: ořech vlašský

Užitečné části: Jako droga se používá list (Foliumjuglandis), oplodí (Pericarpium juglandis). Někdy se užívá též nezralých plodů (Fructus juglandis).

 

Upotřebení:

  1. Z ořešáku se upotřebí technicky téměř všechny části. Dřeva se užívá k výrobě nejlepšího nábytku a k výrobě pažeb pro pušky.
  2. Z listů se vyrábí barvivo, sloužící hlavně k barvení vlasů.
  3. Ze zelených slupek se vyrábějí mořidla na jiná, světlá dřeva a barviva.

Sběr: Ořechový list se sbírá v červnu, dokud se úplně nerozvil. Silné stonky se z něho odstraní a zbylé lístky se co nejrychleji usuší na slunci nebo umělým teplem v sušárně či peci. Jenom tak se zachová krásná, zelená barva. Pomalým sušením listy hnědnou až zčernajía ztrácejí svou hodnotu.

Zelené ořechové slupky se sbírají v červenci a srpnu, dříve, než skořápka zdřevnatí. Sušením slupky nabudou houbovité konzistence a černohnědé byrvy.

V tutéž dobu se sbírají celé nezralé plody. Zpracovávají se za čerstva. Důležité je, aby skořápka nebyla dosud dřevnatá. Proto se zkouší, zda lze plod propíchnout jehlou. Jen takové plody jsou pro tyto účely upotřebitelné!

 

Užití vlidovém lékařství:

* Katar žaludku a střev - špetka sušených ořechových listů, pokrájených na drobné kousky, se spaří 1/8 litrem vařící vody, nechá 10 minut odstát a přecedí. Tato dávka se pije ráno, v poledne a večer.

* Zažívací poruchy - odvar: 10g ořechových slupek se vaří 2 minuty ve ¼ litru vody, nechá chvíli odstát a přecedí. Odvar se bere 3x denně polévková lžíce.

* Nechutenství - žaludeční likér: ½ kg nezralých ořechových plodů se naloží na 3 týdny do 1 litru lihu a nechá extrahovat. Potom se scedí, podle chuti se přidá převařený cukr a užívá se kalíšek před jídlem.

* Žloutenka - vinný nálev: 50g sušeného a na prášek rozdrceného listu zalijeme 0,5 litrem dobrého vína, necháme vychladnout a přecedíme. Pije se sklenka ráno na lačný žaludek.

* Křivice - výše uvedený odvar z listu se užívá 3x denně 2 polévkové lžíce.

* Svrab - šťáva, vylisovaná z čerstvých, zelených slupek plodů je oblíbeným prostředkem.

* Barvení vlasů - 100g listu se vaří 10 minut v 0,5 litru vody a tímto odvarem se vlasy umyjí, neutírají se, nýbrž se nechají na vzduch uschnout - dosáhneme hnědou, živou barvu.

Pokud chceme dosáhnout barvu tmavší - 50g slupek na 0,5 litru vody a připravíme odvar stejně jako u předpisu předešlého. Ani tentokrát vlasy neutíráme.

* Osvěžující koupele - dvouminutového odvaru 100g ořechového listu ve 2 litrech vody, který potom vlijeme do vany.

* Ekzémy, pocení nohou - 300-500g čerstvých listů (na pocení stačí hrst) do 1,5 litru studené vody a vařit 10-15 minut. Koupel 15 minut.

* Ořechovka - 150g zelených nakrájených ořechů do 0,7litru silnějšího alkoholu, přidat skořici. Nechat 3-4 týdny stát na teple, dosladit. 3x denně jednu stopku před jídlem.

 

 

 

 

 

76. (Stračka) Ostrožka polní - stráčka/ostrôžka poľná

CONSOLIDA REGULUS S. F. GRAY

Užitečné látky: jako droga se užívá semeno (Semencalcatrippae), květ (Flos calcatrippae), někdy i nať (herba  calcatrippae) nebo kořen Radix calcatrippae).

Sběr: Semeno se sbírá v srpnu a září ještě před úplným dozráním, dříve než tobolky rozpukají. Sebrané tobolky se rozprostřou na plachtě, nechají se dozrát, uschnout a potom se vypadlá semena v suchu uschovají.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Semena ostrožky polní obsahují jedovatý alkaloid kalkatripin. Čerstvá nať je jedovatá, sušením nať svou jedovatost ztrácí. Vnitřně se semen ostrožky polní z pochopitelných důvodů neužívá!

* Vši - prášek připravený důkladným rozdrcením semen slouží jako prostředek proti vším.

Nebo odvar z 50g roztlučených semen se vaří 3 minuty ve ¼ litru vody a tímto odvarem se několikrát denně umývají vlasy.

* Muňky - mast zhotovená z 30g prášku a 100g vazelíny nebo vepřového sádla.

 

 

 

 

 

77. Pampeliška (smetanka) lékařská / púpava lekárska

TARAXACUM OFFICINALE WEBER IN WIGGERS

Lidové názvy: mlíč, mlíčí, hadí mlíčí, lupen mlíčný, lupen pampeliškový, pampuliška, pleska, plečka obecná, kačinec, lví zub.

Užitečné látky: Jako droga se užívá kořen (Radixtaraxaci), list (Folium taraxaci) a květ (Flos taraxaci). Někdy se sbírá celá rostlina i s kořeny (Radix taraxaci cum herba).

 

Upotřebení:

  1. Mladých listů pampelišky se používá k přípravě chutného salátu, hlavně v západních zemích.
  2. Z kořene lze vyrobit kávovou náhražku podobně jako z kořene čekanky.

 

Sběr: Kořeny, které mají být získány celé, se sbírají na podzim - v říjnu. Listy se od kořene odříznou, kořeny se důkladně omyjí vodou a dokonale usuší v umělém teple. Suchou drogu nutno chránit před myšmi a červy.

Listy se sbírají v dubnu a květnu, dříve než se rozvine květní stvol. Musí se rychle usušit buď na slunci nebo ještě lépe v umělém teple.

Květy se sbírají v dubnu a květnu. Sbírají se jen květy skutečné, bez květního lůžka. Rozprostřou se do tenkých vrstev a rychle se usuší.

Celá bylina i s kořenem se sbírá v březnu až květnu, dříve než se rozvinou květní stvoly. Suší se též rychle.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Vodnatelnost - močopudný prostředek z 30g oddenku přesličky + 30g kořene pampelišky + 30g kořene libečku + 30g kořene jehlice trnité. Jedna kávová lžička směsi na drobno pokrájených kořenů se spaří ¼ litrem vřelé vody, nechá se jednou přejít varem, 10 minut odstát a přecedit. Pijí se dva šálky denně.

* Hemoroidy - 10g listu pampelišky + 30g natě řebříčku + 30g listu jablečníku + 15g listu kopřivy. Jedna polévková lžíce směsi se hodí do ½litru vařící vody, nechá 2 minuty povařit a 10 minut odstát. Vypije se po třetině odvaru ráno, v poledne a večer.

* Choroby jaterní - 50g samotného kořene nebo z celé rostliny i s kořenem se povaří 3 minuty ve ¼ litru horké vody a pije po jednom šálku ráno a večer.

* Žlučové kaménky - 20g sušeného květu pampelišky a 40g čerstvých reveňových stonků. Lžíce této směsi se povaří 10 minut ve ¼ litru vody. Tato porce se pije 2x denně.

Nebo je oblíbený čaj - 20g kořene pampelišky + 20g kořene řebříčku + 20g natě zemědýmu. Čajová lžička této směsi se spaří šálkem vody, nechá přejít varem a odstát. Užívají se tři šálky denně.

* Čištění krve - dvě lžíce šťávy z pampeliškových listů se přidají do polévky v poledne.

Nebo: 20g kořene pampelišky + 20g kořene zeměžluči + 20g kořene čekanky. Dvě čajové lžičky směsi se povaří minutu v šálku vody a nechají 15 minut odstát. Pije se v poledne.

POZOR - droga přechází do mateřského mléka. Neškodí, ale mléko je hořké, proto jej mohou kojenci odmítat!

 

 

 

 

 

78. Pelyněk pravý / palina pravá

ARTEMISIA ABSINTHIUM L.

Lidové názvy: černobejl, bylina sv. Jana, nechráše, palyna, pamětníček, pamutejček, peluň, peluňka, pelynka, stříbřík veliký, polyněk.

Užitečné látky: Jako droga se užívá nať (Herbaabsintii) a zřídka i kořen (Radix absinthii).

 

Upotřebení:

  1. Hojně se užívá pelyňku při výrobě likérů, hlavně tzv. absintu, nejoblíbenějšího ve Francii. Jeho pravidelné pití však způsobuje vleklou otravu, jež se nazývá absinthismus. Pro svou nebezpečnost je dnes pravý absint zakázán v drtivé většině evropských zemí.
  2. Většina rostliny se spotřebuje k výrobě pelyňkové silice a v lékařství.

Sběr: Nať se sklízí obyčejně 3x za léto, poprvé v červnu, podruhé v červenci a potřetí v září. Pro lékařské užití se odřezávají jen kvetoucí vrcholky natě.  Suší se za mírné teploty (do 40°C) v tenkých vrstvách. Kořeny se vyrývají na podzim, v říjnu. Suší se neočištěné a teprve sušené se odrhnou za sucha kartáčem.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Pálení žáhy - odvar z 15g pelyňkové natě nebo z 10g kořene ve 150 ml vody. Vaří se 5 minut, nechá odstát 10 minut a podle potřeby po lžících užívá.

* Nadýmání - nálev z 30g pelyňkové natě, na niž se naleje 200 ml vařící vody. Využívá se během dne.

* Nechutenství - žaludeční kapky: 60g natě pelyňkové + 20g pomerančové kůry + 10g kořene puškvorce + 10g kořene hořce + 5g skořicové kůry +1 000 ml žitné kořalky. Tuto směs necháme týden stát, přičemž jí několikrát denně zatřepeme. Potom se scedí a užívá 3x denně 20 kapek.

* Za stejným účelem - 10g natě pelyňku + 10g natě zeměžluče + 10g pomerančové kůry + 5g listu vachty trojlisté + 5g kořene puškvorce + 5g kořene hořce + 2g skořicové kůry. Na 15g tohto koření se naleje ¼ litru vařící vody, nechá stát 10 minut a užívá lžíce před jídlem.

* K povzbuzení vyměšování žaludeční šťávy - 20 kapek oleje pelyňkového + 12 kapek oleje z pomerančové kůry + 12 kapek oleje anýzového + 10 kapek oleje fenyklového + 5 kapek oleje citronového + 5 kapek oleje andělikového + 5 kapek oleje majoránkového + 700 ml čistého lihu + 300 ml vody. Dobře smícháme a necháme týden uležet. Pije se malá stopečka před jídlem.

* Katar žaludeční s hlenem - směs bylin, dobře rozdrcených na jemný prášek: 4g kořene pelyňku + 4g jalovcového dřeva + 12g kůry skořice + 20g kořene bedrníku + 20g kořene puškvorce + 30g hlízy áróni plamatého + 100g práškového cukru. Užívá se 3x denně na hrot nože.

* Jaterní choroby -  čaj z 20g pelyňkové natě + 20g kořene přesličky + 20g jalovcových bobulí. Dvě kávové lžičky se spaří ¼ litrem vřelé vody, nechá se 10 minut odstát a na dvakrát vypije.

Jinak k témuž účelu se užívá 1x až 2x denně na hrot nože prášku z kořene pelyňku. Dává se do polévky nebo do jiného tekutého jídla.

* Škrkavky - 10g natě pelyňku + 5g konitrudu + 15g krtičníku + 30g listu jahodníku + 30g listu máty peprné. Vrchovatá čajová lžička směsi se 1minutu povaří ve ¼ litru vody, nechá 10 minut odstát a pije šálek čaje ráno a šálek večer.

K tomu se večer i ráno přidá klystýr z odvaru 40g kořene pelyňkového v ½ litru vody, k němuž se přidají 3 lžíce silného octa.

* Záněty krční - jako kloktadla se užívá pelyňkový odvar.

* Zhmoždéniny - spařená pelyňková nať se přikládá na zhmožděniny.

* Pelyňkové víno - po 1 lžíci pelyňku, levandule, majoránky, máty, rozmarýnu a šalvěje zalít 1 litrem bílého vína a nechat stát 8 dnů v teple. Užívají se 3x denně 2 lžičky před jídlem, ne déle než 1 měsíc.

 

POZOR - drogu neužívat dlouhodobě, nutno dodržovat dávky! Hrozí otrava - působí poruchy vědomí a impotenci! Nevhodná pro těhotné a kojící ženy!

 

 

 

 

 

79. Petržel zahradní / petržlen záhradny

PETROSELINUM CRISPUM (MILLER)  A. W. HILL CONVAR.RADICOSUM

Lidové názvy: apich zahradní, petruž, petružel, petruška.

Užitečné látky: Jako droga se užívá nať (herbapetroselini), kořen (Radix petroselini) a semeno (Semen petroselini)

 

Upotřebení:

  1. Celé rostliny se hodně používá jako kuchyňská zelenina.
  2. Slouží dále k výrobě oleje a jako léčivá droga.

Sběr: Kořen se sklízí druhý rok v březnu a dubnu, kdy je už dost vyspělý a dokud není jarním růstem a nasazením květů vyčerpaný. Sebraný kořen se dobře omyje, silnější kusy se po délce rozříznou a na lískách v tenkých vrstvách usuší.

Semeno se sklízí druhý rok v srpnu a září. Když je asi polovina okolíků zralá, ořeže se a nechá se na plychtách dozrát. Na stojato dozrávat se nedoporučuje, poněvadž semeno snadno vypadává. Dozrálá semena se vymlátí a dosuší na plachtách přirozeným teplem.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Obtíže při močení - odvar z 20g petrželového kořene, vařeného do změknutí ve ¼ litru vody, se může pít 2x denně.

* Nebo odvar z 25g natě buď čerstvé nebo sušené vařené ve¼ litru vody a pije se 2x denně.

* Také kavová lžička semen, vařeného 15 minut ve ¼ litru vody, dává močopudný odvar.

* Lze též použít odvar z 20g rozdrcených jalovcových plodů + 20g kořene jehlice trnité + 20g kořene petržele + 20g semene petržele. Polévková lžíce směsi se vaří 10 minut ve ¼ litru vody a na dvakrát vypije ráno a večer.

* Jako močopudného prostředku lze užít také několikrát denně 1g zpráškovaného petrželového semene.

* Bodnutí hmyzem - spařená petrželová nať, přiložená na bodnutí hmyzem zahání palčivost a zabraňuje otoku.

* Reguluje  menstruaci, užíváse po zánětech prostaty -  5g kořene vařit 2 minuty v 250 ml vody, 10 minut stát. Užívat jednu lžíci.

* Nebo z listů a kořene připravit nálev, užívat 4x denně 100 ml.

* Zevně se užívá na rány, zpevňuje dásně při parodontóze.

 

POZOR nevhodná při ledvinových chorobách, pro těhotné a kojící ženy, pro malé děti!

 

 

 

 

 

80. Pivoňka lékařská / pivonka lekárska

PAEONIA OFICINALIS L.

Lidové názvy: pivoňková růže

Užitečné látky: Jako droga se užívá kořen (Radix paeoniae),květ (Flos paeoniae) a semeno (Semen paeoniae).

 

Upotřebení: Pivoňka lékařská se pěstuje hodně v zahradách a parcích jako okrasná rostlina.

Sběr: Kořen se sklízí na podzim v září a říjnu nebo na jaře v březnu a dubnu. Z vykopaných kořenů se berou pro lékařské účely jen vedlejší, silné, hlízovité kořeny. Kořen se očistí vodou a kartáčem a suší se neoloupaný vcelku umělým teplem.

Květy, lépe řečeno korunní plátky se sbírají v květnu a červnu - dříve, než začnou opadávat. Sušit se musí velice rychle, aby zůstala zachována barva, která pomalým sušením obyčejně bledne. Korunní plátky se rozloží do tenounkých vrstev a suší rychle umělým teplem, nejlépe v sušárně. Uloží se v suchu a tak, aby byly chráněny před světlem.

Semena se sbírají v červenci a srpnu, tedy v době, kdy jsou už úplně zralá. Rozloží se a nechají uschnout.

 

Užití v lidovém lékařství:

* Poruchy menstruace - 15g pokrájených semen se vaří 5 minut ve ¼ litru vody, nechá odstát, scedí a po lžičkách během dne využívá.

K témuž účelu - 10g pivoňkového kořene + 10g pivoňkového semene + 2g kůry skořice + 500 ml červeného vína. Užívá se šálek denně večer.

* Močové kameny - 10g sušeného květu ve ¼ litru vody. Vaří se 1 minutu a užívá ráno a večer šálek.

* Dna - prášek ze sušeného kořene, užívaný 3x denně na hrot nože.

* Padoucnice - 20g kořene pivoňky + 20g kořene kozlíku + 20g kořene pelyňku. Kávová lžička se vaří 1 minutu v šálku vody. Užívá se šálek denně.

 

Petr Karel Nečas


Zdroje:

Rostliny v lidovém lékařství - použitá literatura

MUDr. Jaroslav Korbelář a Zdeněk Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum 1981.
L. Thurzová a kol.: Malý atlas léčivých rostlin, Osvěta 1963.
B. Kuźnicka i M. Dziak: Zioła i ich zastosowanie. Państwowy Zakład Wydawnictw Lekarskich, Warszawa 1984.
MUDr. Blahoslav Hruška: Jak se léčit rostlinami, Volvox Globator 1996.
PhDr. Petr Nečas, CSc.: Strava a vznik civilizačních chorob, BRIO, Praha 1998.
Antonia Rumiańska: Rośliny lecznicze, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1999.
Ivana Paukerová: Přírodou za léčivými rostlinami, BRIO, Praha 2000.
Osobní archiv PhDr., PaedDr. Petr Nečas, CSc., Ph.D., Brno, Praha, Turčianský sv. Martin 1987 - 2014. 

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (2 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...