Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

PÁTÁ - KRČNÍ ČAKRA

Zdroj: freeimages.comPátá čakra – krční.
Krční čakra koření na šíji v páteři. Je jí přiřazena nebeská modř. Otevírají se dva okvětní kalichy v nebeské modři, jeden dopředu nad krkem a druhý dozadu nad šíjí.

 

   Nebesa znamenají rozlehlost. Zkušenost s krční čakrou spojuje, podle zákona polarity, rovněž s vnitřní úzkostí, strachem. Úzkost člověk cítí v kontaktu s mezemi. Když se dotkne mezí, dojde k nějakému kontaktu. Také zkušenost kontaktu náleží ke krčnímu centru, k nebesky modré oblasti.

   Témata, která souvisejí s krční čakrou, jsou velmi různorodá. Řečí, hlasem navazuje člověk kontakt s ostatními. Kontakt předpokládá další lidi: Krční čakry je centrum, které se zabývá spojením s TY. Je kontaktním způsobem chování, vzhledem k TY vypadlým z rovnováhy, takže se odpovídající pól nachází v krčním centru. Pokud někdo překročí vlastní osobní meze, často cítí „ knedlík „ v krku.

    Vztah mezi hlavou a břichem, mezi rozumem a cílem, je utvářen hrdlem. Slova jsou formulována podle rozumu a mají určité zabarvení odpovídající citu. Krční čakra je symbolem vlastních mezí. Člověk prostřednictvím tohoto centra vnímá rovněž meze svých bližních. Pokud člověk nedbá omezení ostatních, provokuje agresi. Tu je pak třeba spolknout, a tak je opět aktivováno krční centrum.

    Jestliže člověk zprůstupní svou krční čakru, může prožívat soulad s hlavou a srdcem. Vedle tématu mezí samozřejmě jde, v případě zabývání se svým krkem, také o spojení.

Cvičení:

   Uzemníme se. Vnímáme sytou sílu zemské přitažlivosti. Vnímáme páteř, sledujeme její průběh až k bodu na šíji, v němž cítíme energii plynout silněji. Pomocí své představivosti otevíráme krční čakru s barvou oblohy tím, že necháme z tohoto energetického bodu vykvést dva světle modré kalichy – jeden dopředu a jeden dozadu. V myšlenkách pak pokračujeme dál vzhůru, abychom se doatli až nad své tělo a mohli si uvědomit spjatost svého bytí s kosmem.

   Necháváme zaznít ze svého hrdla azurovou modř jako plný tón. Vnímáme, jak se tón šíří a proniká nitrem našeho krku. Vdechujeme tu modř – a také ji vydechujeme. Cítíme meze našeho modrého rozpínání kolem naší bleděmodré vrstvy aury, a přesně vnímáme, jaké jsou na dotek. Zvláště si všímáme modré vrstvy za svou šíjí. Vnímáme ji přesně podle toho, jak právě přijímáme energii. Možná uslyšíme nějaký tón – pak se budeme tiše chvět spolu s ním.

   Představte si, že jste v nějaké rozlehlé krajině. Pozorně se rozhlížíte, necháváte na sebe působit její atmosféru. Nyní se přesuňte se svými pocity z nitra ven – jen tolik, abyste se cítili dobře. Vnímejte své meze, pečlivě, do všech stran, a propůjčte jim nějakou formu. Vnímejte ve svém okolí sami sebe i se svými mezemi. Vnímejte, co k vám patří. Pokuste se pochopit kvality svých mezí. Vnímejte, co propouštíte ven ze svého nitra a co propouštíte dovnitř. Dopřejte si čas.

    Pokud se změní vaše potřeba omezení, vašeho osobního úkrytu, vědomě se tomu poddejte. Znovu se ve svém novém nitru zařiďte. Vnímejte opět pozorně své oklí, své meze. Vytvořte si tyto meze znovu. Dopřejte si potřebný čas. Najděte si svůj osobní časoprostor, a pokud jste se věnovali své meditaci dostatečně dlouho, ohmatejte své časové hranice zevnitř, z hlediska svých potřeb. Pak vědomě a na vlastní zodpovědnost opusťte úroveň meditace, abyste se vydali zpět do okolního světa.

    Pokud jste se vrátili z meditace, hovořte, jako obvykle, se svými přáteli nebo partnerem o prožitku, i o svých tělesných vjemech. Buďte pečliví. Vybavte si i skryté prožitky, které se jeví v podrobnostech, nebo své prožitky zapište. Všímejte si všech pojmů, které mají něco společného s následujícími slovy: spojovat, rozdělovat, meze, kontakt, dálky, úzkost. Zde se odráží vaše zkušenost s krční čakrou.

    Pokud jste byli konfrontováni se svou zodpovědností, pak je přesně tato konfrontace obsahem vyjasnění vašich mezí – jak vnějších, tak i vnitřních. . Jen ten, kdo své hranice přesně odhalí, přebírá zodpovědnost. Jen ten, kdo se vzpírá příliš velikým požadavkům zvenčí, dbá na svoje vnitřní určení ( = definice ), hájí svou zodpovědnost. Jen ten, kdo má odvahu naprosto si ujasnit hranice mezi sebou a vnějším světem, rozpozná zcela jasně svou osobní zodpovědnost. Jen ten, kdo má odvahu se pustit tak daleko do vnějšího světa, jak to vyžaduje jeho vnitřní vnímání, prožívá své osobní určení.

   V krčním centru prožívá člověk své meze vůči TY. Zde se zřetelně projevuje, že člověk nemůže prožívat lásku bez rizika zranění. Kontakt zahrnuje i skutečnost, že člověk často překračuje meze, které jsou příliš těsné. Téma kontaktu obsahuje rovněž zkušenost osamělosti, neutišené potřeby sdílení, svěřování se, nějakých přílišných dálek kolem člověka. To jsou polární protiklady spojení – meze a bezmeznost ve vztahu k JÁ ve světě. Obojí je nutné prožít.

   Slova, vyslovená nebo slyšená, fungují jako pendleři, kteří umožňují spojení mezi vlastním nitrem a vnějším světem. Všechny atributy, které člověk přidává ke svým slovům, přenáší naslouchající do svého nitra, a stejně jako hovořící slyší ve slovech všechny úmysly, které se ho týkají.

    Přehnaná sladkost budí touhu po kyselém nebo hořkém. Neustálé teplo přivolává přání změny – chladu. Rozplývající se blaženost přivolává potřebu ostrých kontur. Moudrost budí touhu po tvrdosti, jemnost touží po pevnosti.

    Láska znamená, poznávání druhých jako celku – nenalíčené, skutečné a upřímné. Vidět lidi jací jsou a zůstat v kontaktu s otevřeným srdcem – to je zkušenost lásky, po níž všichni touží a k níž teď může dojít. Láska zahrnuje všechno, snáší všechno, přesahuje všechno minulé i přítomné. Láska nemá žádný protiklad, objímá všechno existující, skrývá to v sobě – a pomáhá překonávat.

Iva Hédlová podle Egy Rasch

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...