Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

LÁSKA S LÁSKOU NESOUTĚŽÍ

Láska s láskou nesoutěžíPartnerské vztahy jsou top tématem a zároveň top problémem dnešní doby. Každý terapeut, každá kartářka a každá dobrá „vrba“ o tom ví své. Vztahy hýbou světem a svět hýbe vztahy. Protože často slýchám četné příběhy na tohle téma a protože mě někdy trápí, jak se lidé kvůli vztahům (mnohokrát zbytečně) trápí, rozhodl jsem se napsat o tom článek a upřímně vyjádřit, co si o vztazích myslím a co mě naučila zkušenost. 

 

Aby mohl člověk najít šťastný a vyrovnaný vztah anebo se alespoň dostat na cestu, která k němu vede, musí si ujasnit pár věcí. A hned ta první a nejdůležitější je, že:

Zamilování není láska

Jeden z největších bludů společnosti je ten, že jsme se naučili zamilování přirovnávat k lásce. Písně, romány a filmy překypují „hlubokými“ příběhy o lásce zamilovaných. Nechci nikoho zklamat, ani znevažovat intenzitu těchto vzplanutí, ale jedno si vyjasněme:

Zamilování není nic jiného než prudká erupce sexuální energie, která rozbouří chemii celého těla.

Je na tom něco špatného? Vůbec ne! Je to příroda ve svém nejčistším projevu a je to krásné stejně jako je nádherná letní bouřka nebo bujarý příchod jara.

Průšvih začíná tehdy, když si člověk nechce nebo neumí přiznat, že to, co právě prožívá, je výbuch jeho sexuální energie. K takovému chování mají tendenci především lidé, kteří si mysleli, že mají sexuální energii dávno zvládnutou a vyřešenou, třeba jsou už ve věku, kdy se od nich společensky čeká, že budou již vybouření, a najednou udeří tahle mohutná síla. Neochotni si přiznat holou pravdu, že se jedná „pouze“ o sexuální energii, začnou si celou věc vybarvovat do překrásných vznešených obrazů vysoké duchovní lásky, reinkarnovaných spřízněných duší či osudových setkání, na které čekali celé roky. Sexuální energie je liška mazaná a spolu s egem, které není ochotné vidět nelichotivou pravdu, je schopna nasadit do hlavy ty nejvzletnější teorie.

(To samé se samozřejmě děje všem náctiletým, když vstoupí do puberty, jenže u nich se to toleruje, dokonce je potřeba, aby si tím prošli a okusili, jak ohromnou sílu má sexuální energie, a naučili se jí rozpoznat. Čím víc se člověk vybouří v mládí a čím víc zkušeností načerpá, tím menší je riziko, že ho jeho sexuální energie dostihne a přelstí v pozdějším věku.)

Životnost takto započatých vztahů je přímo úměrná tomu, jak dlouho vydrží sexuální opojení, které vždy dřív nebo později opadne. Jakmile opadne, je láska v trapu. Oba zúčastnění si najednou s hořkostí v ústech uvědomí, že si nemají vůbec co říct a že k sobě nic necítí. V tom horším případě opadne sexuální zájem jen u jednoho z partnerů, zatímco u druhého trvá. Ten z dvou, který se stále cítí silně přitahován, toho druhého pořád „miluje“, zatímco ten druhý toho prvního „už nemiluje“. Kolik psycha, hysterie a drama z takovýchto vztahů vzniká a jak dlouho jsou lidé schopni je udržovat, nechci vůbec rozebírat. Nejsmutnější a zároveň nejsměšnější na tom celém je, že se celou dobu na všechny strany háže slovem „láska“, přitom láska je to jediné, co v těchto vztazích nikdy nebylo...

Znovu chci zdůraznit, že nevidím nic zlého na sexu a sexuálních vášních. Všichni je máme, váží se k fyzičnu, k tělu, kdo tvrdí, že je nikdy neměl, je pokrytec. Sexuální síla je ta nejsilnější energie v člověku, je to božskost ve svém nejhrubším (nejhmotnějším) projevu. Potlačovat jí je sebevražda! Člověk nad ní nikdy nezvítězí, pokud jde proti ní. Proto potlačovat sexuální energii jakýmkoliv způsobem je jeden z nejnebezpečnějších hazardů lidí. Následky takového počínání jsou katastrofické a zvrácená sexuální síla už zničila mnoho lidí, fyzicky i duchovně. Tak co tedy s tím? - Nic! Respektujte svojí sexuální energii a najděte si zdravý způsob, jak jí z těla vydávat, ale buďte k sobě brutálně upřímní a nedělejte z nouze cnost!

Člověk na duchovní cestě se postupně naučí sexuální energii transformovat na vyšší energii. To znamená, že pokud sexuální energii nevydá sexem, přestane tato energie tlačit na jeho sexuální orgány a přesune se směrem vzhůru do vyšších čaker, přičemž sexuální chuť a vášně postupně opadnou. ALE jestliže člověk tohoto stupně ještě nedosáhl a prostě to tak nemá, musí svoji sexuální energii vydat nějakou sexuální aktivitou. Jestliže to neudělá, začne se mu sexuální energie hromadit.

Tento proces může být tichý a nenápadný... A pak najednou tento člověk potká někoho, kdo rozvíří jeho sexuální energii, celá ta nahromaděná nálož praskne, zalije celé tělo, a hned tu máme někoho, kdo je zamilovaný až po uši a mluví o lásce... a přitom celá ta jeho ohromná láska sídlí v oblasti genitálií, jenže je jí tolik, že mu tlačí až na hlavu.

OPRAVDOVÁ PARTNERSKÁ LÁSKA

Lidé, kteří si prošli již výše zmíněnou fází a prokoukli nástrahy přírody, která se v prvé řadě snaží vždy zachovat linii, a proto nutí lidi se rozmnožovat, stojí ale před další potíží. Jak najít toho pravého či tu pravou?! Dá se to, ale je třeba mít v hlavě jasno.

Chci opravdu?

Společnost je historicky stále ještě silně nastavená tak, že je NORMÁLNÍ, aby měl člověk od určitého věku partnera a žil v páru. U žen je pak ještě větší tlak ohledně dětí. Každá NORMÁLNÍ žena musí mít nebo alespoň musí chtít dítě. Tečka. Aha?! Opravdu? Existuje mnoho lidí, kteří nikdy necítili potřebu být v páru, vést partnerský život nebo mít děti. Je na tom něco divného? V žádném případě!

Člověk se rodí sám a umírá sám. A ikdyž je náš život jedním velkým propletencem všemožných vztahů, z určitého hlediska jsme stejně stále sami, jen my a bůh v nás a skrze něj jsme tak jako tak propojeni s každou duší ve vesmíru. Kolik žen a mužů podstupuje dobrovolně muka a utrpení tím, že se pod nátlakem společnosti vrhá do vztahů, o které nestojí, nebo se cítí méněcenně, protože je nemá, i když po nich třeba ani netouží! Člověk se rodí nesčetněkrát na Zem. V jednom životě má rodinu a kopec dětí, v druhém životě se ani dospělosti nedožije, ve třetím životě se stane mnichem nebo jeptiškou a partnerství nikdy nepozná, ve čtvrtém životě je kurevník nebo prostitutka, v pátém mít děti nemůže, tak si nějaké adoptuje, v šestém se narodí jako homosexuál, v sedmém už je z toho všeho trochu unavený, tak si dá od vztahů na chvíli úplně pokoj...

Kolik existuje variací? Nesčetně! Kolik už jsme jich zažili? Nesčetně! Ještě pořád věříte, že byste něco měli (dělat)? Že je něco normální a správné, zatímco něco jiného je divné a špatné? Ale proboha! Jste v pořádku takoví, jací jste! To nejhorší, co můžete udělat, je řídit se společností, rodinou nebo okolím a popírat přitom sami sebe. Jestliže partnera nebo děti nechcete, pak je nechcete, je to vaše svaté a NEDOTKNUTELNÉ právo a jste stejně tak božští a normální jako kdokoliv jiný! Jestliže ale partnera chcete, tak čtetě dál! :-)

Jestliže chci někoho najít, tak musím 1), 2), 3)...

Lidé, kteří touží po životním partnerovi a stále ho nemají, mají většinou pocit, že aby ho našli, musí nejdříve splnit x požadavků. Ty klasické jsou, že musí zhubnout, mít lepší práci, víc peněz, hezčí auto, hezčí postavu, větší svaly, větší prsa, větší sebevědomí atd atd. Mají pocit, že pokud by byli v pohodě takoví, jací jsou, už by přece někoho našli. A vzhledem k tomu, že nikoho nenašli, dojdou k závěru, že je na nich něco špatně, a že řešením je na sobě něco změnit, vylepšit.

Beznaděj těchto lidí ještě mnohonásobně zvyšují mraky zdementělých článků typu „10 věcí, které muži na ženách nesnáší“ nebo „10 zaručených triků, jak získat ženu svých snů“... Zblblí a zmatení z takovýchto článků a tisíců rad všech kamarádů a kamarádek začínájí od prvního dne nové známosti promýšlet každý tah... Zavolat teď nebo později? Ne, ne, proboha, nesmíš hned odpovědět na sms! Na to se ho/jí neptej - to by ho/jí mohlo vyděsit!!! Musíš tohle a nesmíš táhleto, tohle by vypadalo blbě, nééé, to se nehodí, pro krista, jenom nemluv o tomhletom, tohle dobře zapůsobí, takhle uděláš dojem...

Nakonec je těch rad a tipů a triků tolik, že člověk už téměř neví, jak se má dívat nebo dýchat. A když se pak potenciální partner po první/druhé/třetí schůzce už neozve, tráví nešťastný hledač hodiny zpětným analyzováním svého chování a zkoumá, co udělal špatně! Po každém dalším neúspěšném pokusu o navázání nového vztahu je hledající čím dál tím vyfrustrovanější a nejistější, až často propadne dlouhodobé zoufalosti a skepsi a na vztahy buď úplně zanevře nebo zvolí cestu menšího zla a skončí s člověkem, který mu až tak nevyhovuje, ale pořád lepší než být sám... A právě tady se dostáváme ke zlomovému bodu:

Chceš-li být milován takový, jaký jsi, musíš mít nejdřív odvahu být takový, jaký jsi!

Pokud někdo hledá vztah, aby nebyl sám, pak hodně štěstí v takovém vztahu...

Já sám jsem se mnoho let neúspěšně snažil najít „normální“ vztah. Nedokážu přesně spočítat, kolik pokusů o vztah jsem zažil, ale věřte mi, že jich bylo tolik, že si ani netroufnu sem napsat přibližné číslo. Navíc ani jeden z těchto pokusů nevyšel! Nejsem člověk, který se lehce vzdává, po každém neúspěchu jsem vstal a šel do toho znovu, a dovolte mi říct, že jsem toho zažil opravdu hodně. A po všech těch peripetiích a mnoha desítkách selhání, když už jsem dávno přestal hledat, jsem našel vztah, o kterém jsem si už upřímně ani nemyslel, že může existovat. A i když si rád hraju se slovy, nemám slova na to, abych popsal, jak nádherný, hluboký a silný vztah mi byl dán. Když se ohlédnu zpět a měl bych shrnout svoje zkušenosti do několika málo rad, zněly by takhle:

  1. Abys mohl být šťastný ve vztahu, musíš být nejdřív šťastný sám. Zní to jako ošoupané klišé, ale je to svatá pravda. Nešťastný člověk, který doufá, že ve vztahu najde štěstí, najde pouze dalšího nešťastného člověka, s kterým bude mít ještě nešťastnější vztah.
     
  2. Musíš mít jasnou, ale opravdu jasnou představu o tom, jaký má být tvůj partner, a nesmíš nikdy dělat falešné kompromisy. Chceš-li skutečně ideální partnerský vztah, pak se musíš řídit pravidlem „buď všechno nebo nic“. Ano, mnoho lidí s tímto bude silně nesouhlasit, ale dřív než jim dáš za pravdu, podívej se na kvalitu jejich vztahu! Ve většině životních oblastí není radno řídit se tímto pravidlem, protože člověk pak může skončit s ničím, namísto aby měl alespoň něco. Tohle ale v partnerských vztazích neplatí! Jestliže jsi splnil první pravidlo a jsi šťastný i sám bez vztahu, můžeš si klidně dovolit razit svoje „všechno nebo nic“, nemáš totiž co ztratit.
     
  3. Můžeš a hlavně musíš být sám sebou. Pokud chceš ideální vztah, pak chceš někoho, kdo tě bude milovat jako člověka a ne jako kus masa. Nejsi dobytek na trhu, jsi lidská bytost, a to, co hledáš, je lidská bytost, která s tebou bude souznít. Neskrývej svoje slabosti, na nic si nehraj, nic nepředstírej. Ano, potkáš mnoho lidí, kteří tě odmítnou, kterým se na tobě nebude líbit to či ono. Je to zcela v pořádku. Nelam si s tím hlavu a neber si to osobně. Být sám sebou vyžaduje odvahu a hrdost - když tě někdo nebude chtít, uvědom si to znovu a znovu! Vesmír nás často zkouší. Pokud se po prvním odmítnutí vrátíš ke starému způsobu, tj. budeš dělat to, co si budeš myslet, že se ostatním bude líbit, nikdy se z toho bludného kruhu nevymotáš. Jestliže ale hrdě sneneš několik neúspěchů, a přesto zůstaneš sám sebou, dokážeš tím sám sobě i vesmíru, že to myslíš vážně, a vesmír tě za tvou odvahu odmění. Nikdy se nesnaž na sobě měnit něco jenom proto, že se to druhému nelíbí. Dal bys tím pouze najevo, že si sám sebe nevážíš, a ostatní by si tě vážili o to míň. Pokud se na tobě někomu něco nelíbí, pak mu ukaž dveře a cestu ven!
     
  4. Najít opravdový vztah můžeš až tehdy, když máš svoje sexuální energie pod kontrolou. Dokud ony mají pod kontrolou tebe, jsi odsouzen k turbulentním vztahům plných zamilovaných vzletů a bolestných pádů.
     
  5. Najít ideálního partnera neznamená, že bude dokonalý a bez chyb. Znamená to, že jeho chyby a nedokonalosti ti nebudou vůbec vadit, dokonce ti budou připadat roztomilé. A to samé bude platit i opačně.
     
  6. Ideálního partnera nesmíš hledat. Dokud hledáš, dáváš tím najevo, že ti něco chybí. A ten, komu něco chybí, není šťastný. Pouze až budeš naplněný a šťastný, vstoupí do tvého života někdo podobný, a tvoje štěstí zdvojnásobí. Heslo „kdo hledá, ten najde“ na vztahy neplatí.
     
  7. A poslední věc - pokud chceš najít ideálního partnera, musíš být smířený i s tím, že ho možná nikdy nenajdeš. A jestliže se s tím smířit neumíš, pak nejsi na ideálního partnera připravený...

IDEÁLNÍ PARTNER

je někdo, s kým můžeš být vždy sám sebou, kdo tě miluje takového, jaký jsi, kdo ti voní, i když nevoní, s kým můžeš pohodlně mluvit i mlčet, smát se i brečet, kdo se směje tvému humoru a umí tě rozesmát, kdo při tobě stojí, i když jsou všichni proti tobě, a kdo tě miluje víc, než ty sám sebe... a ještě mnohem mnohem víc...

********
Všechny články ode mě najdete na: http://honzikjuanitoangel.webnode.cz/me-clanky/

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.67 (3 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...