Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

NEBESKÁ LÁSKA

Na věky zakletá, spící Růženka leží na svém lůžku. Probudit ji může pouze polibek skutečné lásky. Přistoupí k ní mladý krásný princ, který se do ní zamiloval na první pohled, políbí ji a... Růženka spí dál.

 

Tímto překvapivým způsobem se odehrává nová úžasná pohádka od režiséra Roberta Stromberga, která se v Česku jmenuje Zloba - Královna černé magie. Když jsem tu scénu viděl, došlo mi, že scénář psal někdo, kdo jde hlouběji, kdo se odvažuje překročit hranice zažitého klišé, kdo tuší nebo ví, že láska je mnohem širší a hlubší, než se na první pohled zdá.

Žijeme ve společnosti, kde je "láska" hlavním tématem umění a kultury. A přesto je náš svět v určitém ohledu v tak politováníhodném stavu právě proto, že je lásky málo. Tedy ono jí není málo, ale je málo projevovaná. Je smutnou skutečností, že když někdo řekne slovo láska, většina lidí si představí zamilovaný pár, přičemž zamilovaný pár ještě zdaleka není důkazem přítomnosti lásky. Teenageři hltají milostné filmy a dojímají se nad srdceryvnými písněmi o lásce a zklamání a ovlivněni touto kulturou si již od mládí tvoří velice omezenou představu o tom, co je láska a jak má vypadat. Když dospějí, narazí rychle na krutou realitu, kde sex dominuje nad láskou, a pokud nemají to štěstí a nenajdou vhodného partnera, propadnou snadno iluzi, že opravdová láska není anebo je jí strašně málo, a to většinou výrazně zhorší kvalitu celého jejich dalšího života.

 

 

Lorna Byrne tento rok vydala fascinující knihu o lásce. Člověk by si myslel, že se už o lásce nedá říct nic nového, ale kdo její nové dílo přečte, si uvědomí, že se to stále ještě dá. Podle Lorny přicházíme na svět jako čistá láska, která námi koluje a prýští všude kolem nás. Jako děti milujeme čistě a bezpodmínečně, ale jen do chvíle, kdy přijde první ťafka, a ona vždycky přijde! V tu chvíli začneme uzavírat svoje srdeční centrum a než jsou z nás dospělí lidé, blokujeme většinu lásky, kterou v sobě máme, a držíme ji uzamčenou ve svém nitru. Špatné věci se bohužel učí snadno a rychle, a tak se většina z nás stane v tomto blokování tak dobrá, že časem úplně zapomeneme na to, že v sobě nějakou lásku vůbec máme. Samozřejmě je každý jiný a stupeň, do jakého jsme schopni v sobě lásku udusit, se u každého liší. A tak žijeme ve světě, kde je každý plný lásky, ale kde drtivá většina nosí kolem svého srdce pomyslný železný pás (jenž Lorna díky svému jasnovidnému zraku vidí fyzicky), který jsme si vytvořili proto, aby nás už nikdy nikdo nezranil... Je třeba si ale uvědomit, že tento pás zesilujeme nebo zeslabujeme podle situace. To znamená, že jsme-li například sami se svým psem, kočkou nebo jiným mazlíčkem, povolíme ho a uvolňujeme mnohem více lásky, než když jsme třeba v tramvaji nebo v práci. Jinými slovy my jsme si tento pás vytvořili a jenom my ho můžeme začít znovu uvolňovat, ale musíme se naučit udělat to vědomě.

Láska je pouze jedna, jen my jsme se ji naučili rozlišovat podle toho, komu nebo čemu ji věnujeme, a tak jsme vytvořili pojmy jako romantická láska, mateřská láska, bratrská láska, přátelská láska, láska k umění, k přírodě, ke kráse atd. Za tím vším se ale skrývá Božská jiskra, naše duše, láska sama. A to je jedno z nejsilnějších poselství této knihy. Musíme pochopit, že v našem životě už je dost lásky a že jí v něm může být ještě mnohem mnohem víc, když si ji začneme uvědomovat a vědomě ji ze sebe uvolňovat.Miliony lidí na světě se trápí a označují se za nešťastné, protože jim "chybí láska", a přitom je to pouze jejich duchovní slepota, která jim brání si uvědomit, že jejich život může překypovat láskou, pokud ji přestanou omezovat pouze na lásku partnerskou. Podle Lorny z člověka, který miluje, vychází oblak zářivé mlhy, který pak směřuje k objektu jeho lásky. Tato mlha je láska na jemnohmotné úrovni. Ať milujeme otce, partnerku, křečka, strom nebo obraz, je to stále ta samá třpytivá mlha! Čím více a častěji ji uvolňujeme, tím slabší je železný pás kolem nás. A když dáváme lásku druhým lidem, pomáháme jim v tom, aby i oni začali uvolňovat svůj železný pás a dovolili si více milovat. Musíme si uvědomit, že jediný důvod, proč všichni zadržujeme lásku, která je tou nejvyšší, nejduchovnější a nejmocnější silou, kterou máme, je "pouze" ten, že se bojíme zranění. Strach je kořenem všeho zla. Když sebereme odvahu a budeme více milovat i s tím rizikem, že se nás pokusí někdo zranit, začneme rozpouštět svůj železný pás a vracet se ke své skutečné božské podstatě, k tomu, kdo doopravdy hluboko uvnitř jsme. A když se naučíme znovu milovat jako děti a bude z nás prýštit láska na všechny strany, určitě tím mnohonásobně zvýšíme šanci na to, že najdeme i svou romantickou lásku, pokud po ní opravdu toužíme.

A jak začít? No jak jinak než u sebe - sebeláskou. Tisíckrát omílané téma, a přesto stále více než aktuální. Většina z nás neumí milovat sebe sama a dokud se to nenaučí, nemůže skutečně milovat nikoho jiného. Lorna poprvé otevřeně mluví o sebelásce a jejím ohromném dopadu, který má na naše zdraví, naše vztahy a kvalitu celého našeho života. A i když si tady spousta lidí řekne, že to přeci není nic nového, a budou mít pravdu, bude vás kapitola o sebelásce fascinovat. Lorna totiž popisuje, jak to vypadá na té duchovní úrovni, když má člověk rád sám sebe, co se děje v jeho auře, jak je sebeláska úzce spjata s láskou k životu a mnoho dalšího.

Celé je to jeden velký neuvěřitelný paradox. Všichni lidé jsou ve svém jádru čistá láska. Tuto lásku většina z nás během dětství uzavřela do pancéřového trezoru. Máme v sobě tedy nekonečně mnoho lásky, ale neumíme (i když lépe řečeno, nevíme, že můžeme) ji vypustit ven. Následkem toho nemilujeme ani sami sebe a podvědomě cítíme ohromný nedostatek lásky, který hledáme u druhých. Čím větší je vyprahlost po lásce, tím zoufaleji ji hledáme vně a očekáváme ji od ostatních lidí, kteří jsou na tom ale často stejně, ne-li hůř, než my sami. Kvůli nedostatku lásky se z nás stávají chladné a nesoucitné bytosti, které zraňují jedna druhou navzájem a tím akorát přispívají k tomu, že si lidé tvoří stále silnější a neprodyšnější  železné ochrany kolem svých srdcí. Chováme se špatně sami k sobě, jeden k druhému, ke zvířatům i k planetě. Nepřítomnost lásky vyplňujeme sexem, jídlem, alkoholem, drogami a pochybnou zábavou. A protože jsme všichni provázáni a s naší planetou tvoříme jeden celek, vidíme důsledky tohoto donebevolajícího nedostatku lásky už i na naší planetě Zemi, která odráží stav naší společnosti a je čím dál churavější.

 

 

Lorna se opět v Nebeské lásce vrací k tématu možné budoucnosti. Když popisuje jednu z budoucností, kde se děti ve škole učí o tom, jak kdysi na zemi létali motýli a rostly květiny, a děti si pak o přestávce HRAJÍ na to, že honí motýli a trhají kytky, protože ve skutečnosti už nic z toho neexistuje, dojde vám, že je opravdu třeba se zastavit a něco změnit.Ale propadat chmurám nic nevyřeší a svět samozřejmě není jenom černý. V posledních desetiletích došlo k ohromným pozitivním změnám ve společnosti, která se probouzí více a rychleji než kdy před tím. Lidé chtějí mír, chtějí lásku, chtějí světlou a krásnou budoucnost pro sebe a ještě více pro své děti. To všechno je pořád možné, ale vyžaduje to aktivní a vědomý přístup všech lidí dobré vůle. Nemůžeme jen sedět a čekat, že se svět změní. Musíme začít měnit sami sebe, svůj vztah k sobě, k ostatním a k celé planetě. A ta nejlepší cesta k této změně začíná tím, že si uvědomíme, kolik lásky v sobě máme, a začneme ji uvolňovat a rozdávat.

Nelamentujme nad tím, že ostatní jsou zlí a bezcitní. Lorna se poprvé zmiňuje o tajemném andělu lásky (ne o andělu partnerské lásky!), který ji od malička učil o lásce. Popisuje několik příběhů lidí, kteří se zdáli tvrdí a bezcitní, a jí bylo dovoleno spatřit, jak se tito lidé chovali například ke zraněnému zvířeti, když si mysleli, že je nikdo nevidí. Kolik lásky z nich začalo svítit!Uvědomme si, že každý člověk, který nám přijde zlý, bezcitný, tvrdý, zahořklý, zákeřný atd., v sobě nosí tu samou lásku jako ti nejhodnější a nejlaskavější lidi na světě, jenom ji z nějakého důvodu v sobě pak hluboce pohřbil, že po ní nezbyla ani stopa. Jak ale Lorna krásně říká: "Lásku nemůžete zničit, můžete ji jenom uzamknout."Jediný způsob, jak rozbít tyhle železné opony potlačené lásky, je začít u sebe. Podle Lorny zadržuje 90 % lidí minimálně 3 čtvrtiny svojí lásky. Děsivé, co? To znamená, že i ty, i já, i každý, kdo tohle čte, má v sobě ohromnou dávku lásky, kterou nevydává. Nemyslím si, že můžeme ze dne na den začít vydávat 100 %, ale když každý z nás se každý den bude snažit o to, aby vědomě uvolnil více a více své lásky, můžeme za rok udělat velký pokrok. A čím více lásky budeme vyzařovat, tím více lidí se k nám připojí. A čím laskavější a láskyplnější bude atmosféra na téhle planetě, tím méně železných pásů bude potřeba.

Rozdávat lásku neznamená, že začneme běhat po ulici a každého pusinkovat. Rozdávat lásku je z velké části tichý a na první pohled neviditelný proces. Nejdřív se ji naučíme dávat sami sobě. A později i ostatním. Usmíváme se častěji, jsme chápavější, klidnější, trpělivější, soucitnější, nápomocnější, milejší... A ostatní instinktivně kolem nás ucítí zářivou mlhu lásky a v její přítomnosti začnou křehnout. A jednou bude tahle třpytivá mlha obalovat celou naši planetu a bude zářit do celého vesmíru.

Nebeská láska může znít možná někomu kýčovitě (originální anglický název je Láska z nebe; Love from Heaven), ale věřte, že do kýče má daleko. Lorna se v ní mimo jiné poprvé otevřeně dotýká témat jako láska ke zvířatům, duše zvířat, jedení masa, ozónová díra, pokrevní pouto, sex a další.

Měl jsem tu velikou čest, že jsem se s Lornou mohl již dvakrát osobně setkat. I když je obecně označována jako moderní mystička, pro mě je Lorna jeden z proroků, které Bůh posílá na Zemi, aby v řeči současné doby zvěstovali jeho pravdy. Prorok má nelehký úkol. Musí přinést pravdu milionům lidí z různých národností, náboženství a kultur. Tato pravda, kterou přináší, je ohromná, a každý moudrý člověk ví, že jakákoliv velká pravda, má-li být přijata a pochopena, musí být servírovaná po lžičkách, musí být předávána v malých množstvích... Mějte to prosím na paměti, když budete mít někdy pocit, že Lorna neříká úplně všechno.

Nebeská láska vychází v Česku 1. 12. 2014. Na Slovensku vyšla již 1. 9. 2014 pod názvem Láska z nebies. Kniha není přímým pokračováním jejích předchozích knih, a tak si ji může plně vychutnat i ten, kdo Lornu ještě nikdy nečetl. Více informací o autorce, včetně jejích aktuálních příspěvků a videí, najdete na:

www.lornabyrne.cznebo www.andelevmychvlasech.cz

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.67 (3 hlasů)
nacita se...