Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

HELENA MÁSLOVÁ: NECHTĚLA JSEM PRACOVAT POD TLAKEM FARMAFIREM

Helena máslováJako lékařka asistovala u porodů, sama má tři děti. Ale byla také velmi blízko smrti – to když ji kvůli publikování článků o problémech masového užívání hormonální antikoncepce přemístili na LDN, tedy na místo, kde se umírá, a ne vždy důstojně. Viděla začátky i konce života, což jí dává sílu otevřeně mluvit o odvrácené straně medicíny. 

 


Právě v LDN si totiž mladá lékařka všimla, kolik léků může za život „nasbírat“ jeden člověk. Někteří senioři jich běžně berou víc než patnáct, přitom podle odborných studií je jisté, že užívání již pěti různých léků staršímu organismu škodí.

A nejde pouze o léčení nemocného těla. Mezi dvě velké skupiny farmak, které se předepisují doslova po kilech, patří antidepresiva a hormonální antikoncepce

Tyto dva produkty tvoří nejen hlavní pilíře odbytu farmaceutického průmyslu, ale vystihují i podstatu postmoderní společnosti. Farmaceutickým firmám se podle Heleny Máslové podařilo za pomoci lékařů vytvořit v naší společnosti klima, že je vysoce žádoucí a normální převést ženy od  nástupu menstruace za pomoci syntetických hormonů do umělé neplodnosti a doufat, že se jednoho dne odhodlají k plánovanému početí, které se bezproblémově zdaří.

„Samozřejmost, s jakou se dnes v našich zeměpisných šířkách předepisuje hormonální antikoncepce i patnáctiletým pannám pod záminkou léčby akné či úpravy nepravidelného menstruačního cyklu, má bohužel svou smutnou logiku: pravděpodobně neexistuje gynekolog, jehož by nenavštívil usměvavý zástupce farmaceutické firmy s lákavou nabídkou,“ napsala v roce 2003 v článku pro časopis Respekt.

A jednoho dne ráno jí v práci suše oznámili, že byla přeřazena z gynekologie na internu. Jenže „téma“ si ji našlo i tam. „Viděla jsem tam dívku s plicní embolií, které nikdo neřekl, že by neměla brát hormonální antikoncepci, když trpí na žilní trombózy,“ vzpomíná. A protože psala i o tom, vedla její další cesta na již zmíněnou LDN.

Obohacená těmito zkušenostmi, rozhodla se, že do světa závislého na farmabyznysu nevpluje. „Ztratila jsem důvěru v tržní rozměr medicíny.

S jednou mojí pacientkou jsme spočítaly, že udělala špatný obchod. Zaplatila zhruba 60 tisíc za roky užívání hormonální antikoncepce, čímž vyhověla poptávce společnosti a své nejlepší reprodukční roky věnovala růstu akcií firmy, které bohužel nevlastnila, platbě daní a růstu HDP. Přítel si mohl užívat její sexuální disponibilitu bez rizika závazku. Byl jí poskytnut nástroj k umělé neplodnosti, který však přešel v trvalou neplodnost i po vysazení. Udělala tedy nejen špatný obchod, ale přivodila si trvalé následky a obrovskou zátěž na psychiku. Přítel nevydržel martyrium umělého oplodnění a opustil ji. Ale ani společnost na tom nevydělala, protože tato žena neporodila budoucí daňové poplatníky a ohrozila tak důchodový systém včetně svého starobního důchodu. Jediný, kdo na tom vydělal, byl výrobce a distributor antikoncepce,“ popisuje lékařka.

Mainstream, který spočívá ve vyzdvihování zejména erotické role ženy, je podle ní velmi důkladně zafixován. „Jen v Česku užívá antikoncepci 1 400 000 žen, což je nadpoloviční většina plodných žen, a ročně za ni vydají zhruba čtyři miliardy korun.

Zcela se přehlíží fakt, že estrogen (hormon obsažený v hormonální antikoncepci) byl v roce 2008 zařazen mezi prokázané humánní karcinogeny,“ dodává Helena Máslová.

Zařazení se do mainstreamu se navíc příliš neslučuje s jejím životním postojem. Za každým svým případem stále vidí člověka jako jedinečné stvoření, kterému je třeba pomoci. I proto se nakonec „našla“ v psychogynekologii, speciálním oboru založeném na psychosomatickém přístupu. Lékaři zde tedy neléčí pouze příznaky, ale snaží se najít příčinu nemoci – a ta se často skrývá v hlavě. „Málo se řeší, že za každým nemocným jsou hlavně jeho skutky a vztahy.

Vždycky říkám, že kdyby paní Vomáčkové před dvaceti lety někdo řekl, že místo aby polykala prášky, má zkusit změnit svůj život, nemusela by dnes být závislá na uklidňujících lécích,“ vysvětluje lékařka.

Denně vidím, že jsem měla pravdu“

Také v novém působišti si potvrzuje, že její nesouhlas s masivním předepisováním hormonální antikoncepce je správný. V ordinaci se jí střídají právě ty ženy, které berou pilulky nepřetržitě od šestnácti let. „A teď nemůžou otěhotnět. Ony totiž vlastně nikdy doopravdy nemenstruovaly. Dřív než se jejich cyklus ustálil, začaly ho řídit hormony. A teprve po vysazení antikoncepce se zmatené tělo učí fungovat normálně.

Menstruace a psychika jsou opravdu úzce propojené a menstruační cyklus se dá krásně zvládnout psychosomatickou a homeopatickou cestou bez nutnosti hormonálního inženýrství,“ vysvětluje lékařka. Ale neviňme jen lékaře a farmaceutické firmy, příčiny jsou mnohem hlubší a je třeba je hledat také v rodině.

Sdělení, které dnešní dospělé ženy převzaly od svých matek, bylo jasné: hlavně ať neotěhotníš ve dvaceti, nebo si zkazíš život jako já. Jejich příběh tedy nakonec vypadá tak, že ve třiceti nemohou otěhotnět a zhroutí se jim pečlivě budovaný svět,“ dodává.

Sama je zastánkyní dnes spíše alternativního pohledu na mateřství: je lepší otěhotnět ve dvaceti při studiu než skončit jako vystresovaná třicátnice, které nevyšla ani třetí terapie umělého oplodnění.

Kromě debaty o vhodnosti hormonální antikoncepce, kterou v našich končinách pomáhala nastartovat, se zapojuje také do diskuse o porodech. Názorově přitom nestojí na straně zastánkyň domácích porodů ani lékařů, které něco takového děsí. „Líbily by se mi porodní domy, kde by porod probíhal co nejpřirozeněji a tak, aby plaché ženy netraumatizoval,“ říká lékařka.

Další část pacientek, které k ní chodí, má totiž velké psychické potíže právě kvůli traumatu z porodu. „Když se porod nepovede, vnímají to jako svou vinu a připadají si méněcenné, což se odráží i v jejich dalším životě. Mnohdy tak může stát za rozpadem manželství zpackaný porod,“ upozorňuje.

A na tyto věci hodlá upozorňovat i nadále. Chystá například knihu o problematice zvýšené samovolné potratovosti a sbírá síly k vydání knihy o nejrůznějších ženských strategiích v partnerském a rodinném životě, které se za posledních několik generací značně proměnily.

Autor:  Lucie Frydecká, Kondice

Zdroj http://www.galerie-ne.cz/profily/detail/id/36/helena-maslova-nechtela-jsem-pracovat-pod-tlakem-farmafirem


MUDr. Helena Máslová (*1968)

vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, na interně a v léčebně dlouhodobě nemocných. V roce 2008 založila Centrum psychosomatické péče (web www.psychosomatic.cz). Tvrdí, že tělesné a duševní problémy se navzájem podmiňují.
 
Věnuje se zejména psychogynekologii, zaměřuje se na propojení reprodukčních potíží a psychiky žen, řeší s nimi také pojetí ženské role v dnešním světě.
 

  • Vadí jí komerční tlaky na jednotlivé lékaře i zdravotnický systém jako celek, což se odráží mimo jiné v jakémsi gynekologickém inženýrství – přílišné regulaci ženského reprodukčního systému, nadužívání hormonální antikoncepce, nárůstu umělého oplodnění, nárůstu císařských řezů a v celkovém oslabení reprodukčního pudu.
     

  • V porodnictví říká ne patriarchálnímu pojetí porodu, kdy je lékař direktivní a rutinně intervenuje do průběhu porodu. Vadí jí, že si ženy jen málo mohou vybírat, za jakých podmínek porodí, nedostatek intimity a respektu k rodící ženě a také to, že ženu u porodu běžně nemůže doprovázet „její“ porodní asistentka, které důvěřuje a která by dokázala lépe zajistit podpůrnou atmosféru pro přirozený porod než anonymní personál velké porodnice.

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.79 (31 hlasů)
nacita se...