Alternativní medicína, zdravý životní styl, ezoterika

GLUKÓZO- FRUKTÓZOVÝ SIRUP – HROZBA OBEZITY

Obezita je jmenná forma slova obézní, pocházejícího z latinského obēsus, což značí „statný, tučný nebo vykrmený“. Obezita, česky otylost je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Více najdete např. ve Wikipedii.

 
Obezita je jeden z nejčastěji skloňovaných pojmů v moderní době. Dokonce se již začíná hovořit o epidemii. Když jsem si zadal slovo obezita do Googlu, zobrazilo se 1.100 000 výsledků a na Seznamu to bylo 1.511 000 výsledků.

V roce 1971 se připravoval americký prezident Richard Nixon na prezidentské volby. Měl-li ve volbách zvítězit, potřeboval něco udělat s rychle rostoucími cenami potravin. Nixon potřeboval, aby ceny potravin klesly, a potřeboval dostat farmáře na svou stranu. Jeho poradce Earl Butz měl radikální plán, který proměnil potraviny, které konzumujeme, a tak změnil i tvar těla lidské rasy.

Butz pomohl zemědělcům zahájit novou, průmyslovou formu pěstování a pěstovala se především kukuřice. Kukuřice se stala motorem pro obrovský růst množství levných potravin, dodávaných americkým supermarketům a američtí farmáři se téměř přes noc stali multimilionáři s přístupem na globální trhy.

V polovině 70. let byl přebytek kukuřice. Butz navštívil Japonsko a zkoumal tak vědecký objev, který rychle změnil všechno. Z kukuřice se začal vyrábět kukuřičný sirup HFCS, obsahující glukózu a fruktózu.

Tento kukuřičný sirup se rychle začal dávat do skoro všech potravin: do pizz, do salátů, do masa. Všechno začalo být sladší a trvanlivost potravin vzrostla z několika dní na několik let. Zvlášť velký dopad měl vynález výroby kukuřičného sirupu na limonády. V roce 1984 začala v Americe firma Coca Cola používat kukuřičného sirupu namísto cukru. Ostatní potravinářský průmysl rychle následoval. Kukuřičný sirup byl o dvě třetiny levnější než cukr. Usuzovalo se, že zdravotní riziko není žádné. O obezitě se tehdy nemluvilo.

Avšak od poloviny sedmdesátých let se vážně debatovalo o nebezpečí srdečních chorob a v akademických kruzích se debatovalo o tom, co jej způsobuje. Americký odborník na výživu Ancel Keys tvrdil, že srdeční choroby způsobuje tuk, britský výzkumník na University of London profesor John Yudkin dokazoval, že srdeční choroby způsobuje cukr.

Jenže potravinářský průmysl cukr potřeboval, a tak byla zjištění profesora Yudkina potlačena a Yudkin byl exkomunikován z vědecké obce.  Potravinářský průmysl vytvořil nový druh potravin „s nízkým obsahem tuku“. Jenže existoval problém. Když odstraníte z potravin tuk, chutnají jako lepenka. Bylo zapotřebí tuk něčím nahradit a potravinářský průmysl ho nahradil cukrem.

Rychle vznikly stovky potravinářských výrobků „s nízkým obsahem tuku“. Obsahovaly ale obrovské množství cukru.  Potravinářský průmysl argumentoval, že každý občan je sám odpovědný za to, kolik kalorií konzumuje, jenže i lidé, kteří dělali sporty, začali tloustnout. V polovině osmdesátých let začala být obezita vážný problém.

V roce 1966 existovalo v Británii 1,2 procenta mužů a 1,8 procenta žen klasifikovaných jako obézních (s BMI více než 3O). V roce 1989 už tam žilo 10,6 procent obézních mužů a 14 procent obézních žen. Nikomu zatím nedocházelo, že obezita má souvislost s užíváním kukuřičného sirupu v potravinách.  

Čím více cukru jsme konzumovali, tím více ho naše tělo chtělo. Na Newyorské univerzitě si povšiml profesor Anthony Sciafani něčeho podivného u svých laboratorních krys. Pokud konzumovaly jídlo pro krysy, měly normální váhu. Jakmile začaly konzumovat potraviny ze supermarketu, za pouhých několik dní radikálně ztloustly. Cukru neměly nikdy dost: jedly potraviny s obsahem cukru bez přestání.

Vědci nyní vědí, že hlavní tělesné orgány metabolizují cukr a vzniká z toho cukrová „cunami“. Kolem jater se cukr proměňuje v tuk a vyvolává nemoci jako cukrovka druhého typu.  Z jiných studií vyplývá, že cukr dokonce vytváří i povlak na spermatech a obézní muži jsou tak méně plodní.

Jeden vědec konstatoval, že se proti obezitě nemusí nic dělat, protože obézní lidé prostě vymřou.

V únoru 2011 vydalo několik vědců v časopisu Nature komentář, který citoval rostoucí množství vědeckých důkazů, že fruktóza vyvolává procesy, které vedou k toxicitě jater a celou řadu dalších chorob. V březnu informoval list New York Times o studii, která zjistila, že muži, kteří pijí nejčastěji slazenou limonádu, dostávají infarkt ve 20 procentech více případů než muži, kteří ji pijí jen málo.

Vědci nyní vědí, že cukr, prostřednictvím své metabolizace v tlustém střevě, což je druhý lidský mozek, vyvolává drogovou závislost, stejně jako cigarety nebo alkohol.

Jedním z důsledků obezity je skutečnost, že ve vašem těle přestane řádně fungovat hormonleptin.

Ten normálně tělo produkuje, aby vám dalo najevo, že jste už sytí. U obézních lidí leptin chybí a příčinou je cukr. Když leptin nefunguje, tělo si neuvědomuje, že má přestat jíst.

Vzniká z toho závažná otázka: vytvořil potravinářský průmysl záměrně takové potraviny, které na sobě vyvolávají drogovou závislost a způsobují, že nikdy nemáte pocit sytosti a pořád chcete jíst víc? Pokud by se to prokázalo, byl by to tentýž skandál, jakým je postižen tabákový průmysl.

Problémem je, že není příliš mnoho peněz k dispozici na financování tohoto výzkumu, a tak potravinářští výzkumníci potřebují financování od potravinářského průmyslu. Mnoho vědců se bojí mluvit o těchto problémech nahlas, protože se obávají, že přijdou o své granty. Vazby mezi politiky, vědci a potravinářským průmyslem jsou velmi těsné.

V roce 1990 chtěla Světová zdravotnická organizace doporučit globální limity na spotřebu cukru. Když o tom připravovala dokument, do Ženevy se vydal americký ministr zdravotnictví Tommy Thompson. Lobboval jménem cukrovarnického průmyslu a Světová zdravotnická organizace doporučení o omezení spotřeby cukru zrušila.

Proč bylo daleko jednodušší zavést varování před škodlivostí cigaret než varování před škodlivostí cukru? Když se začala zavádět varování na balíčky cigaret, tabákový průmysl na Západě už prohrál. Soustředil se na nové trhy, v Indii a v Číně.

Potravinářský průmysl je ale daleko silnější lobby než tabákový průmysl.

Anne Miltonová z britského ministerstva zdravotnictví však přesto tvrdí, že není vyloučeno, že v Británii bude zaveden v této věci zákon proti potravinářskému průmyslu, protože rostoucí obezita obyvatelstva je závažným problémem pro státní zdravotnictví.

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.33 (3 hlasů)
loading...