Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

LÉČBA ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Onemocnění štítné žlázy je v populaci poměrně časté. Hyperfunkce se vyskytuje u 1-2 %, hypofunkce v mladším věku u 4-6 %, u žen nad 60 let až u 15 %. Prevalence žen je výrazná (4:1). Na onemocnění má vliv zásobení jodem, genetika, ženské pohlaví, zevní prostředí, věk, hormonální vlivy a u některých typů onemocnění i prodělaný stres.

 

Onemocnění štítné žlázy je ve většině případů celoživotní: prostá struma je riziková pro rozvoj pozdějších komplikací či onemocnění (růst s možným mechanickým syndromem, rozvoj hyperfunkce, vznik malignity i další). Celosvětově je nejčastější příčinou tohoto onemocnění deficit jodu.

Léčba hypofunkce

Vychází ze substituce hormonu thyroxinu. Při zahájení substituční léčby musíme uvážit několik faktorů: stav organismu, biologický věk a přidružené choroby, které mohou být i příčinou nebo důsledkem hypotyreózy, a trvání hypotyreózy. Podávané preparáty: Euthyrox, Elroxin, Letrox.

Lék musí být podán nalačno, odděleně od ostatní medikace, s odstupem nejméně 20 minut od jídla či dalších léků. Nejvhodnější je požití léku ráno tak, aby si pacient vytvořil stereotyp, protože substituční léčba je v převážné většině celoživotní. Při stabilizaci stavu a dobré spolupráci pak stačí kontrola stavu a laboratorního vyšetření 1x za rok.

Léčba hyperfunkce

Léčbu dělíme na dočasnou a trvalou. Hlavními léky k léčbě hyperfunkce štítné žlázy jsou deriváty thiomočoviny. Jedná se především o preparáty: Carbimazol, Thyrozol, Propycil.

Další kroky:

  1. Operace - doporučujeme především osobám, které netolerují medikamentózní léčbu, mladým ženám, které plánují těhotenství (tyreotoxikóza často relabuje po porodu), u osob s náročným či stresovým zaměstnáním. Operační řešení je vhodné u osob, které potřebují rychle vyřešit zdravotní stav, u osob s dalším chronickým onemocněním: diabetem mellitem, revmatoidní arthritis, některými dalšími autoimunitními chorobami, osteoporózou a samozřejmě při podezření na malignitu v basedowské strumě. Dnes se jednoznačně doporučuje totální odstranění štítné žlázy. Pacient má být před operací eufunkční a dávka tyreostatika má být nízká. Po operaci léčíme vzniklou hypotyreózu. Tyreostatika po operaci vysazujeme.
     
  2. Další možností je léčba radiojodem, ta je vhodná u osob se zvýšeným operačním rizikem, je alternativou k operačnímu výkonu u osob, které operaci odmítají nebo mají sklon k tvorbě keloidu. Po této léčbě jsou nutné kontroly stavu pro pozdější rozvoj hypotyreózy. Radiojod je více využíván v USA než v Evropě.
     
  3. Pokud nemocný na léčbu příznivě reagoval a stav je stabilizovaný, je možné po 12-18 měsících léčby zvolna terapii ukončit, doporučujeme však dlouhodobé kontroly, u většiny lidí dochází k vrácení choroby  za 3 měsíce až řadu let.
     
  4. Je možné dlouhodobě ponechat minimální dávku tyreostatika, tj. 1-2 tbl. denně. Tento postup volíme výjimečně.

foto: wikimedia.com 

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 3.86 (7 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...