Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

Aditiva, která mohou způsobovat zdravotní problémy

Mezi aditiva, která mohou vést k intoleranci a ke vzniku nežádoucích projevů jsou nejčastěji zařazovány tyto látky: Siřičitany (E 221 - E 228) (konzervanty) Oxid siřičitý se používá jako konzervační činidlo, které např. zamezuje hnědnutí ovoce.

 

Používá se v široké koncentraci 10 - 2000 mg/kg potraviny. Tato látka však může vyvolávat přecitlivělost. Nežádoucí reakce se mohou projevovat zrudnutím a otokem hrdla, svedením úst a pokožky, průjmy, popřípadě astmatem.
V roce 1998 bylo ČZPI zakázán prodej více než šesti tun sušených meruněk z Turecka pro nepovolené nadlimitní množství oxidu siřičitého.

Mezi sířené sušené ovoce patří kromě meruněk také papaya, ananas, banány a světlé rozinky. Proto by se sířené ovoce mělo před konzumací důkladně opláchnout v teplé vodě a také jejich konzumace by se neměla přehánět. Sířena jsou rovněž vína, u kterých se mohou objevit podobné nepříznivé účinky.

Benzoany (E 210 - E 213) a parabeny (E 214 - E 219) (konzervanty)
Mohou vyvolávat příznaky především u osob s chronickou kopřivkou. Zřídka však dochází i ke vzniku astmatu. Parabeny se mohou přidávat také do kosmetických přípravků na kůži a mohou vyvolávat kontaktní dermatitidy. Benzoany a kyselina sorbová mohou u dětí při kontaktu s pokožkou (ušpinění obličeje potravinou) vyvolat lokální reakci. Kyselina benzoová je např. obsažena v džemech, dnes si však můžeme koupit tzv. extra džemy, konzervované pouze cukrem a vyšším podílem ovoce.

Dusičnan sodný (E 251) (konzervanty)
Dávka 20 mg může vyvolávat bolesti hlavy, vyrážky či problémy s trávením.

Dusitany (E 250 - E 251) (konzervanty)
Při vyšších dávkách vzniká methemoglobinémie u kojenců, tvoří se toxické nitrosaminy.

Tartrazin (E 102) a jiná azobarviva (barviva)
Nežádoucí reakce se může projevit kopřivkou. Stále je studováno, zda tyto látky nemají vliv na astma či hyperaktivitu u dětí.

Glutamát sodný (E 621) (látky zvýrazňující chuť a vůni)
Glutaman se získává fermentací cukrové řepy či třtiny. Přirozeně se nachází v mase, rybách, mořských plodech, rajčatech a houbách. Oblibu si získal proto, že dodává masitou chuť gulášům, polévkám, omáčkám, zlepšuje chuť vařené zeleniny a zvýrazňuje chuť. Dnes je obsažen v mnoha průmyslově vyráběných potravinách: hotových masných jídlech, práškových polévkách, slaných pochoutkách. Jeho přítomnost musí být na obalech označena, ne však jeho množství.
To je předpisy omezeno na 10 000 mg/kg. Není tajemstvím, že někteří výrobci používají glutaman, aby zakryli nevýraznou chuť výrobku připraveného z méně kvalitních surovin. Již od roku 1968 je znám tzv. syndrom čínské restaurace, který se projevuje napětím v oblasti hrudníku, nauzeou (pocit na zvracení), pocity horka ve tváři a na krku, bolestmi hlavy, pocením. Tato látka se opět sleduje a to zejména s ohledem na astmatiky. Nicméně nová šetření syndrom čínské restaurace neprokázala. V souvislosti s harmonizací legislativy s EU neplatí povinnost uvádět na etiketě, že je glutaman nevhodný pro děti do tří let, přesto není pro výrobky dětské výživy vhodný.

Aspartam (E 951) (náhradní sladidla)
Objevily se případy kopřivky, které však následující studie neprokázaly. V lidském těle je aspartam hydrolyzován na fenylalanin. Zde může vznikat určité riziko pro nemocné fenylketonurií (PKU). Také z něj v lidském těle částečně vzniká dioxopiperazin, jehož karcinogenita není doposud vyloučena. Nicméně normální konzumace aspartamu není riziková.

Sacharin (E 954) (náhradní sladidla)
Přetrvávají pochybnosti o jeho možné karcinogenitě či kokarcinogenitě (schopnosti vyvolávat rakovinu a podporovat rozvoj rakoviny).

BHA (E 320) a BHT (E 321) (antioxidanty)
U některých osob se vyskytly případy kopřivky. Také jejich toxikologic-ké hodnocení není doposud jednoznačné, což vybízí k opatrnosti.

Červeň 2G (E 128) (barviva)
Existuje podezření, že toto barvivo může ovlivňovat funkci hemoglobinu. Je zakázáno v mnoha zemích Evropské unie a mělo být zakázáno v celé Unii, ale proto že se používá ve Velké Británii v uzeninách, prosadila tato země jeho povolení v rámci EU.

Brilantní modř (E 133) (barviva)
Podle CSPI není látka dostatečně testována a existuje podezření, že může představovat malé riziko vzniku rakoviny.

Hexamethylentetraamin (E 239) (konzervanty)
V Evropské unii je povoleno díky tomu, že se jedná o tradiční konzer-vant v sýrech v členské zemi EU. Zatím v ČR zakázáno, ale se vstupem do EU se počítá s tím, že přijmeme toto aditivum.

Terciální butylhydrochinon (E 319) (v ČR nepovolená látka)
Může podle některých zdrojů způsobovat nevolnost a zvracení. Uvádí se ve spojitosti s rakovinou močového měchýře. V některých zemích není povolen pro nedostatečné testování. Tato látka v EU zatím povolena není, ani v ČR, ale předpokládá se, že bude povolena, neboť už se používá v mnoha zemích.

Chlorid cínatý (E 512) (v ČR nepovolená látka)
Cín je vyhláškou č. 298 (příloha 3) definován jako kontaminant a chlorid cínatý tudíž není povolen jako přídatná látka v ČR. V rámci EU povolen je, takže můžeme očekávat, že bude povolen i u nás.

Síran amonný (E 517) (v ČR nepovolená látka)
Ve vyhlášce č. 298/1997 autoři zřejmě zapomněli uvést ve kterých potravinách může být síran amonný používán. Ve vyhlášce je pouze uvedeno, že smí být používán jako nosič či rozpouštědlo určené k rozpouštění, ředění a podobné úpravě aditiv (ne však v dětské výživě).

Převzato z: Éčka v potravinách, nakladatelství Computer press

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 3.63 (4 hlasů)
nacita se...