1. Mírné až ochromující pocity úzkosti ( panika ) v běžně neškodných situacích
2. Pocení, zrychlený tep, bušení srdce, rychlé dýchání ( hyperventilace )
3. Závratě, pocity na omdlení, nebo dojem, že se něco přihodí

Riziková skupina

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější psychické problémy. Některé druhy jako fóbie nebo panické záchvaty, mohou mít i genetický podtext, protože mají tendenci se vyskytovat v určitých rodinách. Jiné, např. posttraumatický syndrom, jsou následkem silného stresu během přírodní katastrofy, násilného činu nebo závažnějšího zranění. Úzkost zhoršují některé faktory, jako stres, velká dávka kofeinu, požívání alkoholu nebo drog a některé léky. Úzkost mohou spustit i alergické reakce a u žen se někdy vyskytuje jako součást premenstruačního syndromu. ( PMS ).

Průběh onemocnění

Úzkost a pocit strachu je normální reakce na běžné situace, např. na test z matematiky nebo hrozící nehodu. Doprovázející příznaky – rychlý tep, vzestup krevního tlaku, pocení a zrychlené dýchání- jsou součástí reakce „ uteč nebo bojuj “, která nás připravuje na to, abychom v nebezpečí buď utekli nebo mu čelili. Úzkostné stavy jsou naopak charakterizovány trvalým pocitem strachu, který nemá žádný podklad a je tak intenzivní, že brání normální každodenní činnosti. Přesné mechanismy vzniku úzkostných stavů neznáme, ale pokud se neléčí, mohou ohrozit partnerské vztahy, vést k poruchám spánku a ničit psychické i fyzické zdraví.

Svépomoc

Za nevolnost, bušení srdce a ostatní příznaky strachu během panického záchvatu je zodpovědná hyperventilace, která v krvi snižuje koncentraci kysličníku uhličitého. Příznaky lze odstranit dýcháním do papírového sáčku drženého před ústy a nosem, ze kterého vdechujete zpátky část kysličníku uhličitého ztraceného hyperventilací. Nemáte-li po ruce sáček, můžete si pomoci tím, že pomalu vchujete nosem a vydechujete ústy. Při léčbě úzkosti byla opakovaně dokázána blahodárná úloha domácích zvířat. K dalším opatřením patří pití nápojů bez kofeinu, abstinence od alkoholu a porada s lékařem, zda nemohou úzkost vyvolávat některé Vaše léky. Pokud jste kuřáci, snažte se přestat kouřit. Kuřáci namítají, že je cigareta uklidní, ale ve skutečnosti je nikotin stimulační látka a může pocit úzkosti zhoršovat.

Léčba

Na úzkostné stavy se obvykle podávají benzodiazepiny ( např. Diazepam, Oxazepam, Neurol, Xanax ), betablokátory ( např. Inderal, Secral ) nebo různá antidepresiva, jako např. Deprex, Prozac, Zoloft, Seropram ). Anxiolytika se skupiny benzodiazepinů vedou po dvanácti týdnech léčby u 90% pacientů s panickými záchvaty k významnému zlepšení a 50% se záchvatů zbaví zcela. Benzodiazepiny jsou naneštěstí návykové, proto by léčba neměla trvat déle než 3 měsíce, aby se riziku závislosti předešlo. Mohou zároveň způsobovat malátnost a ospalost, v kombinaci s alkoholem dokonce život ohrožující poruchu dýchání.

Betablokátory jsou někdy podávány u záchvatů spojených s bušením srdce.Mohou se brát dlouhodobě, ale u některých osob mohou vyvolávat deprese, malátnost a impotenci.

Psychoterapie

Psychologická léčba zahrnuje individuální techniky, skupinovou léčbu a kognitivní postupy, které učí pacienty rozpoznat včas příznaky nastupující paniky a jak je odvrátit.

Prevence

Každý den si vyšetřete nejméně půlhodinu na klidnou relaxaci – četbu, poslech hudby, různé koníčky nebo jen klidné posezení. Mírnou úzkost odstraní aerobní cvičení, které zvyšuje v těle hladinu endorfinů- neurotransmiterů se uklidňujícím účinkem a zlepšujících náladu.Vhodné jsou nesoutěživé aktivity jako procházky, jízda na kole nebo plavání. Vyhněte se kávě a nápojům obsahujícím kofein, který zvyšuje úzkost a tím i spotřebu antidepresiv.

Alternativní terapie

Biofeedback ( biologická zpětná vazba )
Pacienti se naučí kontrolovat své fyzikální pochody, jako je hyperventilace, které spolupůsobí na vznik panického záchvatu.

Fytoterapie
K uklidnění nervů slouží bylinné čaje bez kofeinu. Při nespavosti pomáhají léčivý heřmánek a máta. Studie prokázaly, že proti některým příznakům úzkosti, např. nervozitě a bušení srdce, je léčivka kava. Užívaná v dávce 250 mg dvakrát až třikrát denně, stejně účinná jako léky na předpis. Anxiolytické účinky má rovněž třezalka, při jejím nákupu se zaměřte na produkt se standardním obsahem 0,3 % hypericinu. Běžná dávka je 300 mg třikrát denně. Proti nespavosti pomáhá valeriána ( kozlík lékařský ), přípravek se standardním obsahem 0,8% kyseliny valeriánové užívejte před spaním.

Hypnóza
Během několika sezení může hypnotizér pacienta naučit relaxovat pomocí hlubokého dýchání, meditace a vizualizace uklidňujících scén. Mezi další relaxační prospěšné techniky patří autosugesce, meditace a sugesce.

Masáže
Blahodárný vliv masáže na potlačení úzkosti je ceněný odpradávna. Lepšího účinku lze dosáhnout použitím aromatizovaného oleje, např. šalvějového, růžového, heřmánkového nebo jasmínového.

Jóga a relaxační cvičení
Technika pohybu kombinovaného s meditací je zvlášť prospěšná pro nácvik hlubokého dýchání a poloh snižujících úzkost.