Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

DIGITÁLNÍ DEMENCE: METLA DNEŠNÍ DOBY

mozekZakrnělý mozek, rozklad osobnosti, emoční poruchy, duchovní život v troskách. Trpíme skoro všichni. Jak vykročit z neviditelných stěn vězení? Desatero pro zdravý život.

 

Demence bývala donedávna onemocněním trápícím spíše starší lidi. V nedávné době jsme však započali éru masové digitální demence: poruchy, kterou trpí i bezpočet jedinců mladších dvaceti let.

Jde o postižení spočívající ve zhoršení funkce mozku v důsledku přílišného užívání digitálních technologií - počítačů a chytrých telefonů, a to nejčastěji ve spojitosti s internetem. Toto nadužívání vede u mladých lidí k nevyváženému vývoji mozku, poruchám sociální interakce a zejména z duchovního hlediska k vnitřnímu rozkladu osobnosti. Postiženi však nejsou jen oni, ale my všichni. Otázka zní: Můžeme proti tomuto "onemocnění" celé společnosti vůbec něco dělat?

Digitální demence

Levá mozková hemisféra je obvykle spojována s racionálním myšlením, numerickými výpočty a podobně, zatímco pravá je více zodpovědná za tvůrčí schopnosti a emoce. Výrazná vzájemná vývojová disproporce může poměrně rychle vést k poruchám a následně i k předčasné demenci. A přesně to se děje mladým lidem, trávícím čas před počítačovou obrazovkou: porucha se již stala veřejně diskutovaným problémem například v Jižní Koreji, kde je vůbec největší procento uživatelů internetu a moderních informačních technologií na světě. V zemi začínají vznikat kliniky zaměřené na boj s tímto problémem a mnozí odborníci vyzývají k zařazení závislosti na internetu mezi hlavní problémy veřejného zdraví technicky vyspělých částí světa.

V některých zemích tráví dospívající jedinci dle výzkumů až 7 hodin denně se svými počítači, tablety, smartphony a herními konzolemi. Německý neurolog Manfred Spitzer, propagátor termínu "digitální demence" (a autor stejnojmenné knihy) přirovnává změny kognitivních schopností vlivem přílišného užívání digitálních technologií ke změnám pozorovaným u pacientů, kteří utrpěli vážné poranění hlavy či prodělali závažné psychiatrické onemocnění.

Poškození pravé hemisféry mozku vede i u dospělých ke ztrátě schopnosti koncentrace, roztěkanosti, selektivní paměti i emočním poruchám. Digitální svět zhoršuje schopnost souvislého čtení, vyvolává úzkosti a otupělost, způsobuje poruchy spánku, deprese, ale i sklony k násilí či nadváze.

Přílišné užívání počítačů vede samozřejmě i k celé řadě velmi nepříjemných a těžko napravitelných fyziologických problémů: zhoršování zraku, bolestem hlavy, syndromu karpálního tunelu či tenisovému lokti, deformacím páteře a jiným bolestivým postižením pohybové soustavy. Závislost na počítačových hrách přivedla již nejednoho postiženého na práh kolapsu z únavy a dehydratace, ve výše zmíněné Jižní Koreji nedávno skončil takový případ dokonce smrtí.

Nejen děti

Zhoršení mozkové výkonnosti a poruchy paměti můžeme v posledních letech pozorovat i sami na sobě. Jde o jednoduché pravidlo - jak říkají angličané, "use it, or loose it", tedy - když to nepoužíváš, tak o to přijdeš.

Dříve jsme si pamatovali řadu telefonních čísel a dalších klíčových informací. Vzpomeňme, jak se tato naše schopnost změnila poté, co jsme začali využívat mobilní telefony. Anebo - kolikrát za poslední týden se vám stalo následující: když během hovoru vypadne z hlavy důležitá informace, netrávíme dlouhé minuty rozvzpomínáním a blouděním v našich myšlenkových zákoutích (čímž jsme si vždy efektivně trénovali mozek). Místo toho se podíváme na Google - prostřednictvím smartphonu.

Podobné je to například se schopností přirozené orientace dramaticky zhoršené po masovém rozšíření navigací. Jinak řečeno: Máme zařízení, která myslí za nás - a sami hloupneme.

Vlivem přílišného spoléhání na navigaci dochází mimochodem po celém světě k celé řadě vážných nehod. Řidič nedával přednost v jízdě, řidička vjela do protisměru. Jindy byl šofér naveden na schodiště plynule navazující na slepou ulici. Odhadování polohy a prudkosti zatáček podle navigace - namísto sledování reality skrz čelní sklo automobilu - stálo už nejeden lidský život. Vícekrát se také stalo, že řidič v plné rychlosti vylétl ze silnice, která ještě nebyla dobudovaná, ač v navigaci však zakreslená jako hotová.

Svět internetu sugeruje lidem iluzi, že nejnovější je to nejlepší a nejdokonalejší

O výhodách internetu a moderních informačních technologií by se daly popsat stovky stran. Méně se poukazuje na jejich hrozby. Před příchodem televize se ozývaly hlasy varující před "televizní demencí". Televize je samozřejmě velmi negativně působící vymožeností (o obsahu vysílaných pořadů a jejich ideologickém pozadí ani nemluvě) a každý by by měl vážit, nakolik ji do svého života pustí (přičemž nejlepší je, řečeno medicínským slovníkem, čistá amputace, k níž se uchyluje stále více lidí). Počítače a mobilní telefony jsou však mnohem zákeřnější, málokdo, kdo chce dnes pracovat či nějak společensky fungovat, se jim vyhne. Jsou již nepostradatelné téměř pro všechny firmy, zaměstnavatele, školy i zájmové spolky.

Zloděj internet

Pravdou ale je, že fungovat bez počítače (ba i bez mobilu) jde - alespoň částečně. Počítač a internet nás mnohdy okrádá o drahocenný čas. Nabízí tolik možností, že jich nejsme schopni využít a v jejich labyrintu se ztrácíme. Množstvím nepotřebných informací je pak člověk zcela zahlcen. Zcela zjevné je také morální nebezpečí odvíjející se od ohromujícího množství informací internetové kloaky - pornografie, násilí, zhoubný životní styl, agresivní ateismus a další. Tyto věci útočí i na morálně konzistentního jedince, odvádějí jeho pozornost a skrytě erodují jeho osobnost.

Dalším problémem je ztráta informace: Internet zprostředkovává pouze výseky vědomostí a dílčích znalostí. To vede k přeceňování jednotlivostí a zhoršené schopnosti vnímat věci ve správných souvislostech. Člověk ztrácí schopnost registrovat skutečnosti v jejich celistvosti i cit pro cokoli hlubšího. Internet vede své uživatele ke hře s nepodstatnými detaily, schovávání za ně a neschopnosti pronikat k obecnějším nadřazeným principům. Současně silně podněcuje zvědavost, což vede rychle ke ztrátě sebekázně. Člověk přestává být schopen rozlišit podstatné od nevýznamného a nesmyslného. Zkrátka a dobře: myšlení pozvolna degeneruje, aniž bychom si toho zpočátku všimli.

Lži a iluze

Specifickou kapitolou ja pak vztah internetu a neustále se roztáčející spirály konzumu. Svět internetu sugeruje lidem iluzi, že nejnovější je to nejlepší a nejdokonalejší (fenomén "nutnosti update"). To vede k primitivnímu evolucionistickému způsobu myšlení - člověk se domnívá, že nové je automaticky lepší, správnější a skutečnější. Nehledá osvědčené a nadčasové, vše si nechává předepisovat "duchem doby" a těmi, kdo světem informací manipulují.

A manipulovat se "online" dá výtečně. Internet je plný zkreslených či záměrně lživých informací. Prostor k vyjádření čehokoli zde má kdokoli. Nenechme se zmást "seriózně" se tvářícími internetovými portály. Diletanti, lháři, blouznivci, ideologové a prospěcháři jsou všude a je jich nepočítaně. Zkuste si například na některém ze "seriózních" médií přečíst článek na téma, kterému skutečně rozumíte, v němž se třeba profesně pohybujete. Následně si představte, že stejná míra diletantismu je analogicky obsažena i ve všech ostatních článcích na další témata - pouze jej nejste schopni tak snadno identifikovat. Přitom ovlivňují vaše postoje a pohled na svět.

Trosky pod internetem

Přílišné užívání těchto vymožeností zkrátka působí nezdravou individualizaci, rozkládá společnost a plodí rozervané jedince neschopné přirozené mezilidské komunikace. Svět internetu v člověku vyvolává syndrom rozmazleného dítěte. Člověk si zvyká na skutečnost, že si každé své přání může splnit několikerým kliknutím myši. Chce mít vše tady a teď, ztrácí schopnost trpělivosti a skromnosti. To ve výsledku vede k frustraci - právě tak jako u rozmazlených dětí.

Zničující je pak dopad moderních technologií na duchovní život. Člověk přestává být schopen kontemplace a tvořivého rozjímání nad svými nitrem. Přilnutí k elektronice z nás dělá mondénní a zesvětštělé jedince neschopné plavat proti proudu a odolávat duchu doby. Digitální média nám neustále vnucují svá témata, představy a měřítka na cokoli.

A přesně tam nás také "Oni" chtějí mít.

Tento aspekt je vůbec nejvážnější a zároveň naprosto podceňovaný.

Jak se bránit?

Není to zas až tak složité.

  • Především si být vědom těchto nebezpečí a používat informační a komunikační technologie pouze v nejnutnější míře a nenechávat je zbytečně zapnuté.

  • Vyhýbat se počítačovým hrám, sociálním sítím a dalším "časožroutům". Nesedat k počítači bez jasného plánu a předem definovaného cíle (jednat jako s nákupním seznamem v obchodě). V žádném případě neupadat do bezmyšlenkového těkání a bezcílného surfování na internetu.

  • Vyvarovat se užívání mobilu nebo tabletu při jídle či rozhovoru - ctít zásady slušného chování. Soustředit se plně na rozhovor a neutíkat k displeji smartphonu.

  • Stanovit si některé zásady (např. nechodit na internet v určitou denní dobu či mezi určitými každodenními úkony a aktivitami). Pěstovat sebekázeň a pravidelně si ordinovat dny "digitální abstinence" (užasnete, jak vám prospívají).

  • Nenechávat tyto věci na zodpovědnosti vlastních dětí. Vhodným způsobem regulovat, jít příkladem.

  • Vymezit si ve svém bytě či pracovním prostředí "bezobrazovkové zóny" (např. ložnice bez jakýchkoli těchto technologií).

  • Používat vlastní nikoli digitální paměť! Získávat informace organicky ze svého mozku, neobracet se hned na internetové vyhledavače. Sednout si a soustředit se.

  • Číst skutečné knihy. Narozdíl od tabletů a podobných zařízení byl u klasických knih prokázán pozitivní dopad na paměť a další duševní schopnosti.

  • Uvádět mozek mimo zónu pohodlí - například učením se cizího jazyka. Jestliže bude mozek více pracovat, lépe se digitální demenci vyhne. K tomu se ještě třeba naučit na nový hudební nástroj. Dochází k vyváženému tréninkovému zatížení obou hemisfér mozku.

  • Hýbat se. Tělesné cvičení je účinná relaxace, zvyšuje průtok krve a urychluje transport důležitých látek do mozku.

Zachovejme si duševní zdraví a vnitřní svobodu. Nesurfujme na povrchu, ale jděme do hloubky. Nehledejme to nejnovější, ale to, co je nadčasové. Přemýšlejme a zušlechťujme své nitro.

Že jsou to "knížecí rady", protože v každodenním rachotu pro zaměstnaného člověka nic takového v praxi nepořichází v úvahu? Pokud toto připustíte, pak jste již část své osobnosti a vnitřní svobody ztratili, stěny se neviditelně kolem vás zavírají. Tehdy je nejvyšší čas vykročit z vězení. Až totiž nastoupí digitální demence v plné síle, už toho nebudete schopni.

Ivan Poledník shrnuje rizika spojená s užíváním moderních informačních a komunikačních technologií a přináší řadu cenných rad, jak čelit digitální demenci.  

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 2.86 (7 hlasů)
 
Reklama
Obsah tohoto reklamního panelu nesouvisí přímo s publikovaným článkem.
 
nacita se...